Protijed proti hadímu jedu se synteticky nevyrábí. Zatím

Nedostatek se týká „univerzálního" protijedu pro Afriku, který zabírá proti jedu 10 různých hadů, např. proti mambám, kobrám a zmijím. Přestal se vyrábět před několika lety a poslední dávky mají trvanlivost do června 2016.

Za vzniklou situaci může trh. Vedle univerzálního protijedu se objevily i jiné, mnohem levnější. Proto výrobce hadí séra přestal vyrábět a pustil se do jiných léků.

Později se ale ukázalo, že některé levnější protijedy jsou k ničemu, protože neodpovídaly místním hadím druhům. V lepším případě byly účinné jen na jednotlivé druhy zvlášť.

Při uštknutí jde o čas

Proč je nejlepším řešením široká kombinace, vysvětlil pro BBC Nick Casewell z Liverpoolské školy tropické medicíny:

„Problém je, že zmije jsou velmi dobře maskované. Moc se nehýbou, jenom tak leží na zemi. A když lidé projdou okolo nebo na ně šlápnou, tak je had uštkne.“

Některé mamby mají jed, po kterém člověk za necelou hodinu zkolabuje a do několika hodin zemře, když nedostane správný protijed. Není čas zkoušet různé preparáty a čekat, jestli zaberou.

Jak z toho ven

Firma, která se výrobou protijedu zabývala, svůj lék nepatentovala. Dokonce „recepturu“ sama nabídla, ale zatím se k tomu nikdo nemá.

Organizace Lékaři bez hranic odhaduje, že za současné situace by nová šarže protijedu mohla být hotová nejdřív za dva roky.

Vyrobit hadí protijed je složité. I v době chemické syntézy se stále využívají živí hadi. Odborníci je nechávají prokousnout fóliové víčko nádoby, do které jed sbírají. Jed potom naočkují větším zvířatům, např. koním nebo ovcím. Nezabije je to, ale v krvi se jim vytvoří protilátky – a z odebraného krevní séra těchto zvířat se pak vyrábí protijed pro lidi.

Pokud by se podařilo shromáždit dost peněz, mezinárodní organizace by mohly objednat ještě jednu šarži protijedu u původního výrobce.

Dlouhodobě to ale takto řešit nelze, je potřeba systematicky podporovat výrobu a výzkum protijedů, upozorňují odborníci. Mezi nimi je i Rob Harrison z Liverpoolské školy tropické medicíny:

„Je to opomíjený problém. Lidé si neuvědomují, že každoročně zemře na hadí uštknutí sto tisíc lidí. A dalších asi pět set tisíc lidí má v důsledku hadího uštknutí těžké trvalé následky, například amputace.“

Na syntetický protijed si Afričané musejí ještě počkat

Dánští vědci zjistili přesné složení jedu mořského hada vlnožila hladkého. Brzy tak bude zřejmě možné vyrábět syntetický protijed i proti dalším mořským hadům.

Zároveň ale vědci dodávají, že africké mamby a kobry mají jed mnohem složitější, a tak si Afričané budou muset ještě počkat.