Proruská opozice v Moldavsku demonstrovala asi deset minut. Občanská válka se nechystá, míní expert
Parlamentní volby v Moldavsku vyhrála proevropská Strana akce a solidarity (PAS) prezidentky Maii Sanduové. Bývalý proruský prezident Igor Dodon svolal v reakci na výsledky voleb demonstraci před sídlem parlamentu, účast však byla mizivá. „Lidé říkají, že je to taková legrační opozice. Celý protest trval asi deset minut. Dodon není člověk, který by chtěl dělat revoluce,“ přibližuje dění v Moldavsku redaktor a odborník na postsovětský prostor Ondřej Soukup.
„Dodon v Kremlu řekne, že nehledě na bezprecedentní nátlak získali 25 procent hlasů, vždyť to je vlastně obrovský úspěch. A bude další čtyři roky sedět v opozici,“ myslí si Soukup.
Čtěte také
Větší obavy podle něj vyvolává oligarcha Vladimir Plahotniuc, svého času označovaný jako majitel Moldavska, který má úzké vazby na organizovaný zločin.
„Někteří lidé si dovedou představit, že by dokázal zaplatit bandity, aby vyvolávali nepokoje v ulicích Kišiněva. Nicméně vzhledem k počtu lidí na demonstraci by byli vnímáni jako pěst na oko,“ odhaduje novinář.
Vsadila tedy Moskva na slabého koně, pokud jde o Igora Dodona? „Neměli příliš na vybranou. Celá kampaň nebyla za nějakého proruského kandidáta, byla především proti prezidentce Sanduové a její straně. Cílem bylo ji zdiskreditovat a zpochybnit volby,“ vysvětluje Soukup.
Proti Sanduové byla vedena dezinformační válka, kterou odhalila novinářka Măriuța Nistor z deníku Ziarul de Gardă.
Čtěte také
„Ta se infiltrovala mezi skupinu koordinovanou z Moskvy, která na Facebooku a TikToku šířila informace o tom, že Sanduová chce zatáhnout Moldavsko do války, že je součástí nějakého bruselského pedofilního gangu a podobně,“ popisuje novinář.
Zpochybnění voleb
Moskva má podle všeho zájem na tom, aby byly volby co nejvíc chaotické a aby jejich výsledek byl označen za podvrh. Vůdce opozičního vlasteneckého bloku Igor Dodon například oznámil vítězství ještě před vyhlášením výsledků voleb a zpochybnil i jejich legitimitu.
„Netvrdí, že někdo přidal hlasy vládnoucí straně. Ani pozorovatelé za jeho vlastní volební blok nehlásili žádné případy, že by někdo chtěl zfalšovat výsledky,“ přibližuje Soukup. „Argumentuje spíš tím, že ze strany vlády docházelo k silnému nátlaku na různé opoziční strany.“
Čtěte také
Z voleb bylo ústřední komisí vyřazeno několik stran, které byly obviněny z využívání finančních zdrojů pocházejících ze zahraničí.
„Dokonce byla vyřazena i strana Srdce Moldavska, která byla součástí bloku Igora Dodona. Kandidátka, která přirozeně byla dávno schválena a kterou měli voliči ve volebních lístcích, byla proškrtaná. To samozřejmě standardní není,“ komentuje průběh voleb Soukup.
Nachází se tedy země na prahu občanské války? „To určitě ne. Tady se vlastně nikomu do konfliktů pouštět nechce,“ míní novinář.
Nabízí také pohled jednoho z představitelů provládních sil: „Vyřazení strany možná není zcela demokratické. Kdyby ale nechali člověka odsouzeného za krádež miliardy dolarů ze tří moldavských bank využívat jejich chudoby, tak to by bylo demokratické?“ ptá se Ondřej Soukup.
Proč si podle Volodymyra Zelenského nemůže Evropa dovolit Moldavsko ztratit? Poslechněte si celý rozhovor v Interview Plus.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.