Propad ČSSD ve volbách není jen kvůli práci s Babišem. Ale já sám bych do jeho vlády nešel, připouští Bublan
František Bublan byl ministrem vnitra (za ČSSD) i šéfem jedné ze zpravodajských služeb, v politice i tajných službách strávil pokaždé čtrnáct let. Propad sociálních demokratů ve volbách ho mrzí. „Mrzí mě to obecně, protože je dobré, když levicové strany mají nějaký hlas ve sněmovně, nebo se dokonce podílejí na vládě. Teď tomu tak nebude. To bude skutečně velké minus možná i pro celou společnost, protože vyvažování mezi pravicí a levicí je vždy zapotřebí,“ říká Bublan.
Vstup ČSSD do vlády s hnutím ANO v minulém volebním období Bublan hodnotí jako obtížné rozhodování. „Bylo to velké dilema. Rozhodovalo se mezi tím, jestli úplně upadnout do zapomnění tím, že ve vládě nebude.“
Čtěte také
Bývalý politik by ale ani teď, co se do sněmovny strana nedostala, nijak neklesal na duchu.
„Máme ještě komunální politiku. Třeba strana lidová také jeden čas nebyla v parlamentu, ale zacílila na komunální politiku a zase se dostala zpátky. Takže teď je ta cesta přes základní instituce, jako je obec, kraj a tak dál. Aby se ČSSD dostala do povědomí a hlavně měla lidi, kteří dokáží oslovit. A takových lidi má, bohužel, málo,“ uvažuje.
Postavení sociální demokracie ve vládě s ANO nebylo minoritní nebo zanedbatelné.
František Bublan
Když František Bublan, který byl dva roky ministrem ve vládě Stanislava Grosse, odcházel v roce 2008 z politiky, kritizoval vládu Mirka Topolánka (ODS) a Stranu zelených.
Tehdy řekl, že měl ze Zelených špatný pocit, prý z toho, co ze sebe dokázali udělat jen proto, aby dostali nějaká křesla. Analogii k postoji sociálních demokratů ve vládě Andreje Babiše (ANO) tady ale nevidí:
Čtěte také
„To byla trošku situace. Postavení sociální demokracie ve vládě nebylo minoritní nebo zanedbatelné.“
„Já bych neviděl příčinu toho volebního neúspěchu pouze v tom, že strana byla ve vládě s Andrejem Babišem. To si myslím, že by bylo velmi zúžené hodnocení. Příčin bylo daleko víc a tady toto nebylo rozhodující,“ domnívá se.
Babiš a StB? Stín jednoho člena
Bublan je také bývalý disident a dnes je členem Rady Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR).
Čtěte také
Na otázku, jak v této souvislosti hodnotí minulost Andreje Babiše a jeho propojení se Státní bezpečností, říká: „Tak to mi není nějak příjemně, nijak milé. Pochopitelně bych to osobně asi nedokázal. V té vládě bych nedokázal být, ale taková je naše společnost.“
„Ale stavět to pouze na tom, že jeden člen, respektive předseda této jedné strany má ten škraloup, má stín, který on sám popírá, ale má ho – tak to by bylo dost málo. Jde o to, že hnutí ANO má x členů a mnoho lidí, kteří jsou naopak kvalitní, anebo mají tah na branku, což také někteří dokázali,“ doplňuje.
Stavět pouze na tom, že jeden člen, respektive předseda má škraloup, má stín, který on sám popírá, ale má ho – tak to by bylo dost málo.
František Bublan
Dodává, že jde o osobní přístup každého, jak to kdo dokáže skousnout. Svou účast v Babišově vládě by ale Bublan vyloučil. „Já bych tam asi zřejmě nebyl. Já bych asi do té vlády nešel,“ uzavírá.
Jak je člen Rady Ústavu pro studium totalitních režimů spokojený s vedením ústavu? Co se děje s budovou ÚSTRu, která stojí na atraktivním místě Žižkova a už čtyři roky se opravuje? Proč se bouří část zaměstnanců ústavu?
Odpovědi si poslechněte v audiozáznamu pořadu Osobnost Plus Barbory Tachecí.
Související
-
„Kdyby hořelo, budova spadne do 7 minut.“ Budovu ÚSTR čeká celková rekonstrukce
Jaký osud čeká sídlo Ústavu pro studium totalitních režimů na pražském Žižkově? Vedení instituce chce práce na budově dokončit a plánuje, že na jaře vypíše výběrové řízení.
-
Dvě politiky paměti, které stojí proti sobě, komentuje vášně okolo pomníku vlasovců historik z ÚST
V pražských Řeporyjích vznikne památník vojáků Ruské osvobozenecké armády neboli vlasovců. Jakou roli měli vlasovci za války? Odpovídá historik z ÚSTR Jaromír Mrňka.
-
Do ÚSTRu nepřicházejí zkušení odborníci, kteří by vytvářeli debatu, soudí historik Blažek
Historik a šéf Odborové organizace vědeckých pracovníků Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) bádal v materiálech StB už jako student. Pak pomáhal ÚSTR zakládat.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.