Projevy xenofobie proti ukrajinským migrantům jsou marginální, myslí si vědec Nitsche

12. září 2023

„Každá společnost řeší krize a tou je i válka na Ukrajině, která zasáhla i nás. Naše společnost se klidně mohla pod přílivem uprchlíků třeba i zhroutit, a je velmi pozoruhodné, že se to nestalo. Naopak jsme projevili vysoký stupeň odolnosti, a to včetně toho, jak Ukrajinu dál podporujeme v její sebeobraně,“ domnívá se vědec Martin Nitsche z Filozofického ústavu Akademie věd ČR.

A v pořadu Hovory dodává: „Tady se pěkně projevuje, že naše společnost je vlastně odolná – a tím pádem máme my vědci i co zkoumat, co posilovat. Projevy xenofobie proti ukrajinským migrantům, které se teď začaly objevovat, jsou ale marginální.“

Čtěte také

„Bydlím na severu Čech a úzce se mne dotýká problém sociálního vyloučení. Ralsko je místem, které prošlo řadou krizí. Včetně vzniku sociálně vyloučených lokalit, a to nejen v národnostním měřítku, také v ekonomickém,“ popisuje s tím, že bývalý vojenský prostor je vyloučená oblast par excellence.

„A dá se tam i dobře studovat převrstvování krizí, stopy odolnosti společnosti a zárodky budoucí odolnosti.“

Žijí tam lidé, kteří jsou bez vzdělání a bez peněz. „A nejen to: také bez institucí. Společenskou odolnost většinou nesou na bedrech instituce – nejen ty státní, ale také neformální. To jsou kulturní podniky, klidně i ta pověstná česká hospoda.“

Nitsche se věnuje i ekologii a tvrdí: „Stát si je vědomý krizí, kterým čelíme. Centrální plánování společenskou odolnost neposiluje – a k řešení ekologických problémů nestačí lokální ekologická zdrženlivost.“

Jak může zvýšit kvalitu života výzkum odolnosti, kterému se věnuje s kolegy v rámci Strategie AV 21? Jak vyloučeným lokalitám může prospět podpora kultury, vzdělávání a vědy? Ptá se Petr Vizina.

autoři: Petr Vizina , lup
Spustit audio

Související