Proč vzniklo nové napětí v pásmu Gazy, analyzuje izraelský list Haaretz

Izraelská armáda rozmístila k hranicím s pásmem Gazy další vojáky a připravuje se na možnou eskalaci. Lidem na jihu Izraele doporučila, aby zůstali doma, hlavně poblíž krytů. Během pondělí vystřelila Gaza víc než 150 raket, většinu z nich sestřelila izraelská protivzdušná obrana. 

Čtěte také

Gita Zbavitelová: 15 let od stažení Izraele z Pásma Gazy – velká chyba

Nové násilí v Jeruzalémě trvá už několik týdnů, zesílilo už minulý týden. V noci na pátek se Palestinci střetli s pravicovými židy i policií, nepokoje se tak stále stupňují.

Na jejich začátku byl spor o vystěhování až 200 palestinských rodin z většinově arabské čtvrti ve Východním Jeruzalémě. 

Podle listu The New York Times udělala izraelská vláda až do nedělní noci pro uklidnění nepokojů velmi málo. Deník připomíná, že už před protesty proti vystěhování se objevovaly potyčky kvůli omezování přístupu Palestinců do historického centra. List také píše, že zhoršení situace se dalo čekat kvůli pondělnímu dlouho plánovanému pochodu krajně pravicových židů přes muslimskou část Starého města. 

Pochod Den Jeruzaléma, jak podotýká list, je pravidelná akce, která připomíná obsazení Východního Jeruzaléma Izraelem během Šestidenní války v roce 1967. Většina světa anexi neuznává a Palestinci Východní Jeruzalém považují za hlavní město svého budoucího státu.

Ve studii o demokracii propadlo Maďarsko

Méně než třetina Poláků věří, že je jejich země demokratická. Píše polský deník Gazeta Wyborzca po přečtení studie Democracy Perception Index. Podle studie je se stavem demokracie spokojená drtivá většina Dánů, Švédů a Norů. Na opačném konci spektra jsou obyvatelé Venezuely, Íránu a Maďarska. 

Čtěte také

Filip Nerad: Orbán si koketováním se Salvinim a spol. snaží udržet vliv v EU

Poláci mají ale největší demokratický deficit, a to ze všech 53 zkoumaných států. Znamená to rozdíl mezi počtem lidí, kteří si myslí, že demokracie je důležitá a počtem těch, kteří považují vlastní zemi za demokratickou. Rozdíl je v Polsku největší ze všech sledovaných zemí a Polsko je první v i tom, jak hodně za rok kleslo hodnocení občanů. 

Podle studie je za největší hrozbu pro demokracii celosvětově považována ekonomická nerovnost, myslí si to skoro dvě třetiny dotázaných. Na druhém místě je omezování svobody slova. Vědci se v březnu a dubnu ptali 53 tisíc lidí z 53 zemí, ve kterých dohromady žijí tři čtvrtiny světové populace. Češi mezi dotazovanými nebyli.

Jak vypadá sčítání lidu v Číně?

Někteří Číňané vyměnili při sčítání lidu své osobní údaje za zástěry, kbelíky, vejce, nebo ovoce. Reportáž o sčítání v nejlidnatější zemi světa přináší hongkongský deník South China Mornig Post. Způsoby práce pro něj popsala jedna ze sčítajících komisařek z malého města. 

Čtěte také

V Číně dnes převládá materiální rozměr, všichni chtějí vydělat hromadu peněz a až pak se vdávat nebo ženit, popisuje překladatelka Martincová

Některé oblasti musely při podzimním sčítání splnit centrálně určenou kvótu pro podíl lidí, kteří se sečtou sami přes mobilní aplikaci WeChat. Aby se jim to povedlo, museli místní pracovníci pomoct lidem, kteří by to sami nezvládli. 

Sčítací komisařka Liu tak obyvatele svého pětitisícového města lákala místním rozhlasem. S příslibem odměny, když na určené místo přijdou včas a budou spolupracovat. Když se pak na místě shromáždili, vyplnili společně 12 otázek pro sčítání a pak dostali drobné odměny. Tak se podařilo splnit místní kvótu pro „samosečtení“. Čína sčítá lid jednou za deset let a výsledky výrazně ovlivní plánování sociální a hospodářské politiky.

Celý přehled zahraničního tisku najdete v audiozáznamu.