Proč volíme psychopaty a jak to zastavit? Odpověď na tuto otázku hledá ve své knize Bill Eddy

Bill Eddy pracoval nejprve řadu let jako terapeut a už v průběhu své praxe narazil na problémy s vysoce konfliktními lidmi. Poté, co vystudoval práva, si uvědomil, jak velké množství právních sporů je vyvoláno poruchami osobnosti a snažil se o tom hovořit se svými kolegy.

Čtěte také

Úspěšný korporátní psychopat je ten, který se nenechá zavřít, říká psycholog Tůma

Na malé ploše se mu však nedařilo dostatečně vysvětlit své argumenty a tak nakonec napsal na toto téma knihu – poté se na něj začali obracet odborníci z řady dalších oborů. Eddy se pak spolupodílel na založení Institutu vysoce konfliktního chování a nyní přednáší po celém světě. Po roce 2010 se začal stále více soustřeďovat na vysoce konfliktní osobnosti v politice a v roce 2019 vydal poprvé knihu Proč volíme psychopaty a jak to zastavit.

Tato publikace je rozdělena na tři části. První (Jak si volíme narcisty a psychopaty) popisuje vzorce chování vysoce konfliktních osobností mezi politiky, rozebírá, jak rozdělují komunity a národy – a také voliče – a jak dokážou využívat vysoce emoční média.

Druhá část přináší kazuistiky vysoce konfliktních politiků, a to od „výjimečných historických příkladů“ (Adolf Hitler, Josif Stalin, Mao Ce-tung) po současné politické vůdce (Vladimir Putin, Viktor Orbán, Donald Trump ad.). Autor popisuje, jak se rozvíjely jejich vlastnosti a manipulační strategie, jak se dostávali k moci i kult osobnosti, který kolem sebe vytvářeli.

Čtěte také

Psychopat v politice? Predátor, který perfektně přečte chování kořisti a zaútočí na nejslabší kus, popisuje psycholog Ptáček

Třetí část je věnována radám a konceptům, „jak vysoce konfliktní politiky zastavit“. Je zde například popsáno, jak budovat vztahy mezi rozdělenými voličskými skupinami, vysvětlovat manipulativní vzorce chování, které vysoce konfliktní politici používají, a také jak těmto vzorcům čelit v médiích. Čtyři přílohy pak přináší jednoduché návody pro rozpoznávání manipulativních strategií.

„Když se většina z nás dostane do konfliktu, naší přirozenou tendencí je pokusit se ho vyřešit. Byl jsem svědkem snad stovek hádek lidí s vysoce konfliktní osobností a opakovaně jsem viděl, že u nich je to naopak. Myslí si, že všechny vztahy jsou bytostně nepřátelské; neustále se cítí ohroženi, jako by byli něčí nepřátelé (i když nejsou); a často pak jednají mimořádně nepřátelsky.“

Že vám to něco připomíná? Proč je právě politika jednou z oblastí, kde vysoce konfliktní osobnosti najdou bohaté uplatnění? A také důvěřivé voliče? Dozvíte se v pořadu Ex libris, který připravil Pavel Hlavatý.