Proč se ptáci při letu málokdy srazí?

8. říjen 2016
Letící ptáci

Vědci z university v Queenslandu odhalili překvapivě jednoduchý důvod, proč se ptáci málokdy srazí. Vždy zatáčejí doprava a létají v různé výšce.

Profesor Mandyam Srinivasan s kolegy si jako objekty výzkumu zvolil andulky. V pokusném tunelu je nechávaly letět proti sobě. Celkem uskutečnil 102 pokusů s 10 ptáky.

Studie zveřejněná v časopise Plos One také inspiruje letecké konstruktéry.

Pokud se totiž například letadlo potřebuje vyhnout jinému stroji, pilot také rychleji zatočí stranou, než by změnil výšku.

To, jak změnit výšku letu, je zřejmě dáno hierarchií mezi ptáky, záleží mimo jiné na na velikosti jedince. Chování v hejnu se liší od chování jednotlivců.

Pravolevá orientace je v přírodě, zvláště u obratlovců, evolučně dávná záležitost. Vědci ověřili její existence například u ryb.

Jak zatočit doleva

„Levá polovina mozku ryb, která řídí pravou polovinu těla, je dominantní,” říká neurofyziolog František Vyskočil.

Golden Crevalle

Také u paryb má každá polovina těla jinou úlohu při páření. Partnera si vybírají podle polohy rozmnožovacích orgánů.

„I my máme na pravé straně všechny orgány trochu větší,” uvádí neurofyziolog.

Při řízení pro nás bývá snadnější zatočit doprava a když se člověk ztratí v lese, intuitivně zatáčí na pravou stranu.

„Podle vědeckých celosvětových studií má 63 % žen levé prso trochu větší, tedy těžší,” dodává profesor Vyskočil.

Okřídlení dinosauři

Let ptáků, kterých se týkala aktuální studie, se vyvíjel stovky milionů let.

Molekulární genetik Jiří Forejt připomíná, že se ptáci vyvinuli z masožravých dinosaurů, kterým se končetiny proměnily v křídla: „Je úžasné, jak příroda dokáže za 200 milionu let z horní končetiny postupně udělat dokonalejší a dokonalejší novou funkci,” dodává Jiří Forejt.

Připomíná, že vývoj křídla má genetický základ, mozek létajících obratlovců se od ostatních začal lišit.