Pro nás je paradoxně dobré, pokud afghánský Tálibán znovu posiluje, myslí si analytik Tureček

Tureček, který dnes přednáší na Metropolitní univerzitě v Praze, pokračuje: „V rámci rivality a boje třeba o rekruty, tyto síly, které vnímáme jako extrémistické, mohou vytvářet vzájemnou protiváhu.“

Čtěte také

Marek Hudema: Američané odcházejí, Tálibán se vrací

„Tálibán pro nás není hrozbou, je to afghánská organizace hnutí odporu, která v zahraničí nikdy neútočila. Zatímco Islámský stát má globální agendu, takže pro nás je paradoxně dobře, pokud Tálibán posiluje. Třeba vytvoří efektivní sílu, která dokáže Islámský stát v této části světa zahubit, nebo alespoň velmi silně omezit.“

Tureček připomíná, že od začátku spojenecké invaze do Afghánistánu, nebyly jasně definované cíle, nebylo deklarováno, co musí země splnit, aby vojáci odešli.

„Tyto cíle se cizelovaly až v posledním roce. Ale agenda Spojených států a OSN byla velmi široká. Třeba před 20 lety se na územích, které Tálibán ovládal, vyprodukovala nula kilogramů opia. Afghánské hnutí tehdy uzavřelo diskrétní dohodu s USA a OSN o zákazu produkce opia. Nicméně o rok později, tedy v době, kdy Američané a mezinárodní společenství provedli tuto gigantickou invazi, začal opium opět produkovat ve velkém.“

Vedoucí Centra pro studium Blízkého východu na Metropolitní univerzitě Praha Břetislav Tureček|foto:Elena Horálková, Český rozhlas

Kdyby se ale podle Turečka od počátku řeklo, že nechceme, aby na afgánském území působila al-Káida, tak si umí představit, že by Tálibán opět a diskrétně našel nějaké řešení. „Západ to ale pojal jako gigantický plán, kdy ženy odhodí burky, přestane se pěstovat opium a zavedete parlamentní volby – a tím si zadělal na obrovské problémy, a tyto cíle se staly neuskutečnitelné,“ dodává Tureček.

Vše začalo 7. října 2001

Co se ale v Afghánistánu v posledních 20 letech dělo? 7. října 2001 oznámila americká televizní stanice ABC: „Začal první útok proti terorismu. Na Afghánistán dopadá první raketová baráž.“

Čtěte také

Adam Černý: NATO váhá, zda z Afghánistánu odejít, nebo zůstat

Od útoků na Spojené státy z 11. září 2001 tehdy neuplynul ani měsíc a Amerika se těšila téměř bezvýhradné podpoře většiny zemí světa i veřejného mínění.

Zásah v Afghánistánu sice nemá posvěcení rezolucí Rady bezpečnosti OSN, ale USA a Velká Británie ho s odkazem na příslušný článek Charty OSN oznamují jako krok nutný k zajištění sebeobrany členské země.

V této akci se k nám připojil náš neochvějný přítel Velká Británie. Další věrní spojenci včetně Kanady, Austrálie, Německa a Francie přislíbili poslat jednotky v dalších fázích vojenské operace. Víc než 40 zemí na Blízkém východě, v Africe, Evropě i v Asii nám udělilo právo přeletu nebo přistání. Mnoho dalších se s námi podělilo o zpravodajské informace. Podporuje nás kolektivní vůle celého světa.

americký prezident George Bush

Zhruba po měsíci bombardování a výsadků speciálních sil v různých částech Afghánistánu, dobyli Američané a jejich afghánští spojenci sdružení v tzv. Severní alianci hlavní město Kábul.

Slova prezidenta Bushe o mezinárodní podpoře pak potvrdila Organizace spojených národů, když dala o něco později mandát Mezinárodním bezpečnostním podpůrným jednotkám pod velením Severoatlantické aliance. Do vojenské mise se kromě členských zemí NATO, a tedy i České republiky, zapojili vojáci z desítek dalších zemí z celého světa. Tálibán byl poražený, vypadalo to, že dopadení Usámy bin Ládina a jeho spolupracovníků je jen otázkou času.

Dopadení bin Ládina

Jenže Usáma bin Ládin byl Američany dopadený a zabitý v sousedním Pákistánu až po deseti letech. V příhraničních těžce dostupných oblastech se hnutí Tálibán nejenom udrželo, ale získávalo postupně znovu kontrolu nad velkou částí afghánského území.

Ochota Američanů, a hlavně jejich spojenců posílat do země vojáky, slábla. S tím, jak rostl počet obětí, mezi nimi i 14 českých vojáků.

Čtěte také

Jan Fingerland: Bin Ládin junior je mrtev. Je to konec „rodinné firmy“?

Podle nedávné studie Watsonova ústavu elitní americké Brownovy Univerzity, zemřelo v bojích v Afghánistánu, i při bombardování příhraničních oblastí Pákistánu, skoro čtvrt milionu lidí.

Velkou část z toho tvořili civilisté. Celé to stálo Američany a jejich spojence hodně přes 2 biliony amerických dolarů.

Výsledkem je, že se Tálibán po dohodě vrací k moci. Má ji sice sdílet s vládou prezidenta Ašrafa Gháního, ekonoma vzdělaného ve Spojených státech, který dlouhodobě spolupracoval s Američany. Ale podle zprávy OSN vydané 3. června 2021, ovládá Tálibán až 70 procent afghánského území mimo větší města. Po úplném stažení zahraničních jednotek si chce vzít vojenskou silou to, co nevyjednal s Američany.

Poslechněte si celé Zaostřeno se Slavomírem Horákem z Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy a analytikem Břetislavem Turečkem. Připravil Vít Pohanka.