Příspěvky na ubytování by měly být stupňované. Zvedlo by to motivaci uvolnit byty, zní od neziskovek
Obce můžou žádat o dotace na bydlení pro uprchlíky. Vláda také rozhodla, že mohou bydlet i v neobsazených sociálních bytech. Postupuje tak podle plánu, který si vytyčila. „Jak vláda zvládla definovat jednotlivé rámce strategických priorit do koncepce, je v reálném čase maximum možného,“ chválí hejtman Petr Kulhánek (STAN). „Jsme rádi, že strategie existuje, partnersky ale nevznikala,“ upozorňuje ředitelka Konsorcia nevládních organizací pracujících s migranty Andrea Krchová.
Krchová připomíná, že neziskový sektor neměl možnost diskutovat o tom, jak má strategie vypadat. „Nicméně nic důležitého jí v zásadě nechybí a může být takovým odrazovým můstkem pro to, jak prakticky potom cíle naplňovat,“ věří.
Neziskový sektor byl od počátku zapojen do zvládání uprchlické krize, minimálně v rámci všech krajských krizových štábů.
Petr Kulhánek
Hejtman Karlovarského kraje Kulhánek to, že vláda svou strategii dopředu neposkytla k posouzení neziskovým organizacím, které mají s pomáháním uprchlíkům zkušenosti, za chybu nepovažuje. Je to věc, která bude nyní následovat, říká.
Čtěte také
„Neziskový sektor byl od počátku zapojen do zvládání uprchlické krize, minimálně v rámci všech krajských krizových štábů. Všechny aktivity, které se v jednotlivých krajích koordinovaly, byly se zapojením neziskových organizací. Vládní strategie definuje strategické priority a u jednotlivých priorit jsou pak navrhovaná opatření. A opatření, která dostanou konkrétní obrys, samozřejmě pokud se týkají neziskového sektoru, by měla být řešena v konkrétním důsledku i s neziskovým sektorem,“ vysvětluje s tím, že vládní strategie se teď bude projednávat.
Lidé z neziskových organizací od začátku fungují 16 hodin denně. A když dojde na strategický dokument, tak diskuse chybí.
Andrea Krchová
Možná máme tu možnost se vyjádřit, nicméně s námi o tom nikdo nekomunikuje, reaguje ředitelka Krchová a dodává, že vláda se na její konsorcium zatím neobrátila.
„My v terénu a při takovém tom vytrhávání trnu z paty fungujeme od začátku krize. Lidé z neziskových organizací od začátku pomáhají, nespí, fungují 16 hodin denně. A když potom dojde na to, že by jejich praktická zkušenost měla být odražena do strategického dokumentu, tak diskuse chybí,“ vadí jí.
Společné bydlení nemůže fungovat
Kulhánek upozorňuje, že krajským centrem Karlovarského kraje pomoci od počátku krize prošlo 12 tisíc uprchlíků, nicméně o ubytování zažádala pouze menší část z nich, zhruba 3,5 tisíce lidí.
„Ukrajinská diaspora v Karlovarském kraji byla historicky poměrně robustní, velká část uprchlíků našla zázemí u svých příbuzných či známých. O tom, kde teď žijí ostatní, má kraj přesnou představu, protože údaje nám poskytuje informační systém humanitární pomoci,“ popisuje.
Zejména v Praze vidíme, že po několika týdnech společné bydlení nemůže fungovat. Ani není možné dlouhodobě využívat hotely.
Andrea Krchová
To, že v prostorách takzvaného humanitárního typu, například v tělocvičnách, žije naprosté minimum uprchlíků, považuje Krchová za velmi dobrý výsledek. Zároveň ale upozorňuje, že problém bude, když lidé budou muset opustit i dočasné ubytování.
Čtěte také
„Zejména v Praze vidíme, že po několika týdnech společné bydlení nemůže fungovat. Zároveň dlouhodobě není možné využívat hotelové kapacity. Už se začínají vracet lidé i z hotelů a my velmi často nemáme možnost jim nabízet další ubytování. V tuto chvíli potřebujeme velmi rychle mobilizovat kapacity, které jsou dostupné. Máme tím na mysli kapacity ubytování v soukromí, ale ne sdílené,“ vysvětluje ředitelka konsorcia nevládních organizací pracujících s migranty.
Snažíme se vytipovat ubytovací kapacity, které je možné zprovoznit. A samozřejmě na to využít i dotační program ministerstva.
Petr Kulhánek
Karlovarský kraj se na situaci, kdy budou uprchlíci muset opustit zejména hotely a penziony, připravuje, reaguje hejtman.
„Do 30. dubna dává náš krizový štáb dohromady kompletní data, které ubytovací kapacity v kraji končí a snažíme se na tento počet připravit náhradními kapacitami. Část z nich budou tvořit další nabídky domácností. Část připravujeme v rámci ubytovacích kapacit, které nebylo možné zprovoznit jako třeba bývalé školy nebo internáty. Tam se snažíme vytipovat ubytovací kapacity, které je v reálném čase možné rychle zprovoznit a samozřejmě na to případně využít i dotační program ministerstva pro místní rozvoj,“ naznačuje.
Zvýšení příspěvku
Hejtman souhlasí s tím, že situaci s bydlením by pomohlo řešit zvýšení příspěvku těm, kteří poskytují celé byty pro uprchlíky.
Čtěte také
„Tato diskuse není uzavřená, protože když se schvaloval stávající příspěvek, bylo také jasně řečeno, že je to na dobu zhruba dvou měsíců, kdy se vyhodnotí, a případně může dojít i ke změně, která by se ukázala, že by zprůchodnila daleko více ubytovacích kapacit, než je ve stávající době možné,“ myslí si.
Souhlasím s tím, že by to mělo být stupňované, reaguje Krchová. „Protože motivace k tomu uvolnit byty, které ve kterých nikdo nebydlí, by tím pádem byla větší. A na to poukazujeme. Měli bychom mnohem větší rezervy a věděli bychom, že ti lidé budou bydlet individuálně v samostatném ubytování,“ dodává ředitelka Konsorcia nevládních organizací pracujících s migranty
Poslechněte si celou debatu. Moderuje Lukáš Matoška.
Související
-
Jiří Pehe: Evropská solidarita v uprchlické krizi je pro Českou republiku lekcí
Česku se teď nabízí možnost, aby si i na evropské úrovni vylepšila nepříliš pozitivní obraz. Ten získala v minulosti kvůli společnému odporu zemí Visegrádu proti migraci.
-
Lukáš Jelínek: Uprchlická vlna přichystala českému školství další zatěžkávací zkoušku
Zdánlivě je to jednoduché. Pokud chceme pomáhat Ukrajincům, stojíme o růst práceschopné populace a klademe důraz na její vzdělání, musí jít do školství více peněz.
-
Jiří Pehe: Uprchlická vlna z Ukrajiny nabízí vládě šanci postavit se čelem ke společné migrační poli
Česká republika pomalu přestává zvládat nápor běženců z Ukrajiny. Ti u nás zatím zůstávají na základě víz o strpění. Nově budou moci žádat také o víza dočasné ochrany.
