Přísnou vízovou politikou komplikujeme vstup ruským a běloruským disidentům, říká exministr. Česko dělá vše pro jejich podporu, oponuje poslanec

Podle Petříčka Česko přísnou vízovou politikou ztrácí pozici jednoho z hlavních evropských center přispívajících k demokratizaci v postsovětském prostoru. Praha dnes podle něj přestává být podporovatelem prodemokratických sil z takových autoritářských režimů, jako je Bělorusko a Rusko, a tyto aktivity se přesouvají jinam. Žáček s tím nesouhlasí.

Čtěte také

Po válce se silné ruské osobnosti z emigrace vrátí. I kdyby jim šlo o život, myslí si historička Kolenovská

„Jsem přesvědčen, že tomu tak není. Ano, od 90. let jsme měli nastavenou nějakou politiku podpory opozice, jak v Bělorusku, tak i v Rusku. Je ale nutné říct, že situace se fatálně změnila. Přesto jsme vytvořili systém, který umožňuje podporovat například studenty. Počet běloruských studentů, kteří dostali stipendia, se dokonce za poslední rok zvýšil. Čili jsme schopni i za těchto těžkých podmínek, kdy musíme prověřovat každou konkrétní žádost, zda nejde o nějakou osobu, kterou vysílají post KGB struktury, zareagovat a jsme schopni na to vynaložit příslušné finanční prostředky,“ upozorňuje předseda sněmovního výboru pro bezpečnost.

Petříček připouští, že se počet studentů z Běloruska v Česku mírně zvýšil. Upozorňuje zároveň, že na druhé straně mají problém se sem dostat třeba ruští prodemokratičtí studenti.

„Dnes se velká část lidí, kteří emigrovali z Ruska a kteří působí ve svobodných ruských strukturách, do Česka dostává velmi komplikovaně. Naše nadace Borise Němcova kvůli tomu řadu aktivit musela přeložit do sousedního Německa. Třeba na letní školu žurnalistiky nejsme schopni dnes na krátkodobý pobyt bez obrovských složitostí ty lidi dostat.“

Čtěte také

Když začneme škrtat ruské umělce jen proto, že jsou to Rusové, skončíme špatně, varuje divadelní historik Just

„Argumentu bezpečnosti rozumím. Na druhou stranu ale tady omezujeme možnost působení lidí, u kterých bychom měli chtít, aby třeba na univerzitách mohli působit. Přitom tady jsou rodiny ruských oligarchů, kteří si užívají komfortu a svobody Evropy. Jako je nedávný případ rodiny oligarchy Obnosova, který očividně část z peněz, které vydělal na dodávkách pro ruskou armádu, utrácí v Česku. A s tím se nic nedělá,“  upozorňuje Petříček.

Žáček nesouhlasí s tím, že Česko komplikuje vstup na své území ruským studentům. Česko na to má podle něj mechanismus – úřady jsou schopné zadministrovat žádosti a v případě kladného stanoviska bezpečnostních složek žadatelům vyhovět.

„Takový problém bych v tom neviděl. Že nejsme tím centrem jako třeba za první republiky... Prostě situace, kdy jsme byli otevřeni ruské, běloruské nebo ukrajinské migraci, se změnila. Dnes musíme být opatrnější v tom, koho do ČR přijímáme, komu dáváme pomoc, aby se to například jednou neobrátilo proti nám,“ konstatuje.

Přísná pravidla výjimky 

Petříček také upozorňuje, že řada lidí nesplňuje přísná pravidla výjimky ze zákazu vydávání víz, která se vztahuje na humanitární případy. Přes tuto výjimku bylo podle něj od loňského února umožněno do Česka přicestovat asi 200 aktivistům z Ruska a Běloruska.

„Míra flexibility je velmi malá, nevztahuje se na akademiky ani na studenty. My nechceme otevřít vízová stavidla, aby sem znovu proudily desetitisíce Rusů na dovolené nebo přátelé ruských oligarchů, kteří stojí za režimem Putina. Řada zemí v Evropě má ale nastavená ta pravidla s ohledem na vlastní bezpečnost tak, aby zajistila dostatečnou flexibilitu, aby třeba pomohla institucím, které pracují s lidmi z prodemokratické části ruské společnosti, aby získali zázemí a mohli dále pracovat,“ naznačuje.

Čtěte také

Libor Dvořák: Rusko zažívá největší emigrační vlnu v 21. století

Opakuje, že Praha tím přichází o pozici centra aktivit, které měly přispět k demokratizaci v postsovětském prostoru, a to na úkor jiných evropských zemí.

„Ty si naopak uvědomují, že v době, kdy probíhá bezprecedentní agrese Ruska vůči Ukrajině, přece jenom musíme myslet i na budoucnost. Na to, že bychom měli podpořit lidi, kteří by mohli jednou v Rusku pomoci budovat demokracii,“ nastiňuje.

Žáček souhlasí s tím, že by Česko mělo pomoci formovat budoucí Rusko. Mělo by to ale podle něj dělat v kontextu celé EU, ne osamoceně.

„Je nutné to vybalancovat v celé Evropě. Sladit to, že třeba německá náruč je trošku víc otevřená, byť si myslím, že řeší stejné problémy. To znamená bezpečnostní, aby se do Německa nebo do Česka nedostal někdo, kdo se sem dostat nemá a jehož primárním cílem není studium a příprava na budoucnost, ale třeba špionáž ve prospěch těch post KGB struktur,“ naznačuje poslanec ODS Pavel Žáček.

Poslechněte si celou debatu. Moderuje Lukáš Matoška.