Po válce se silné ruské osobnosti z emigrace vrátí. I kdyby jim šlo o život, myslí si historička Kolenovská

Část Rusů se stáhla, protože pragmaticky zhodnotila své šance založit si kvalitní život někde v zahraničí.

„Spousta lidí je samozřejmě vázaná rodinnými povinnostmi, takže ani odejít nemohla. Museli se tváří v tvář drastickým pravidlům, které Putinův režim zavádí, silně stáhnout do sebe,“ doplňuje v pořadu Osobnost Plus Kolenovská z Institutu mezinárodních studií na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy.

U emigrantů dojde k deziluzi z toho, co vlastně Západ je.

Z Ruské federace obratem po začátku války na Ukrajině odešlo mnoho lidí, zejména intelektuálních elit. Podobně tomu bylo už ve 30. letech, ale pak se vraceli.

Čtěte také

Když začneme škrtat ruské umělce jen proto, že jsou to Rusové, skončíme špatně, varuje divadelní historik Just

„Tito emigranti už o této chybě vědí. Na druhou stranu tak, jak jsou konfrontováni s ne úplně vstřícnou vízovou politikou – a Česko je toho příkladem –, tak přirozeně dojde k deziluzi. Z toho, co vlastně Západ je a co nabízí.“

„U těchto emigrantů je možné, že nabídku postavit doma znovu ruský stát, účastnit se obrody společnosti až válka skončí, přijmout mohou. Je otázka, nakolik jim to umožní vlastní společnost. Protože ta zatím v dějinách nebyla příliš vstřícná k těm, kteří přicházeli ze zahraničí. Spíš byli vnímáni jako jedinci, kteří ta těžká léta prožili v západním blahobytu, neúčastnili se tvrdé práce, kterou si ostatní museli uvnitř odpracovat, a tedy nemají právo mluvit do toho, jak bude společnost uspořádána do budoucna,“ uvažuje historička.

Když stojíte za nějakými hodnotami, je někdy potřeba za ně nasadit i vlastní život.

Kolenovská přitom sama věří, že ti, kteří mohou něco v Rusku změnit, by to udělat měli.

„Je to spíš můj osobní názor, protože ve chvíli, kdy stojíte za nějakými hodnotami, stojíte o to, aby jimi žila vaše domovská společnost, tak je potřeba nasadit i vlastní život. Protože nemůžete zvenku někoho přesvědčit, že má bojovat za hodnoty, za které vy nejste ochotni zemřít. Myslím, že silné osobnosti, kterým skutečně jde o blaho společnosti, tak se budou muset pokusit do země vrátit.“

Čtěte také

Rusové dělají z unesených dětí i vojáky, upozorňuje v rozhovoru ukrajinská právnička

Když se ale vrátil vůdce opozice Alexej Navalnyj, byl odsouzen a skončil v krutých poměrech vězení. „Ano, viděli jsme, jak to s ním dopadlo,“ přitaká.

„Vězení je tam tvrdá záležitost a je spousta lidí, kteří odešli do emigrace právě proto, že si jsou jistí, že osobně by ho neustáli.“

A pokračuje: „Na druhou stranu jsou tady osobnosti jako Ilja Jašin, který byl odsouzen k 8,5 letům vězení za to, že na internetu otevřeně mluvil o masakru v Buči. Ten v momentě, kdy ho soud odsuzoval, pronesl velmi úctyhodný protiválečný projev a ve společnosti opravdu rezonuje.“

To, čemu jako akademická sféra čelíme, se rovná důsledku rozpadu Sovětského svazu.

Ruská agrese na Ukrajině bude mít zřejmě i další dopad, a to na západní akademickou sféru. Léta totiž mnohé z nich učí ruské dějiny z pohledu Ruska.

Čtěte také

Putin už brzy skončí. Otázka je, jestli civilizovaně, nebo jako Hitler před sebevraždou, říká potomek kozáků Kelin

Až teď tak začínají zpochybňovat letité učebnice, dokonce i názvy kateder. „To, čemu jako akademická sféra čelíme, se rovná důsledku rozpadu Sovětského svazu. Teď si musíme odpracovat to, co jsme neudělali v roce 1991 – zůstali jsme ve stejné rovině jako diplomacie, respektive ambasády, kdy domy po Sovětském svazu zdědili právě Rusové,“ vysvětluje.

„Dřív jsem se víc zabývala Běloruskem a ještě donedávna byly jejich jazyk a snaha samotných Bělorusů nahlédnout na své vlastní dějiny zevnitř, z Minsku, vnímány jako pokus o nežádoucí nacionalismus. To stejné jsme mohli slyšet v případě Ukrajiny, kdy to Putin i později ve válce ,velmi šikovně‘ využíval jako příklon k ultranacionalismu,“ uzavírá Daniela Kolenovská.

Celou Osobnost Plus Barbory Tachecí najdete v audiozáznamu.