Příroda nepočítá s tím, že tu budeme do devadesáti, říká biochemik Konvalinka

Některé nemoci stáří můžou souviset s „opotřebením“ organismu. „K nim patří neurodegenerativní nemoci včetně Alzheimerovy nebo Parkinsonovy choroby,“ vysvětluje Konvalinka.

Čtěte také

Tereza Zavadilová: Prodlouží se lidský život? Ano, někomu určitě

Další nemoci pokročilejšího věku, jako jsou nádory, souvisejí spíš s větší délkou dožití. Současné generace žijí déle než ty předchozí.

„Setkáváme se s nádory častěji jen proto, že se dožíváme věku, kdy postupné změny organismu, jako jsou bodové mutace v DNA, vedou k nádorovému bujení,“ podotýká biochemik.

Biologická léčba 

Z evolučního hlediska, jak Jan Konvalinka upozorňuje, nejsme nastaveni na dlouhověkost. Důležitější je zajistit, aby člověk jako živočišný druh přežil.

Čtěte také

Jen doplněk stravy, nebo elixír života? Taurin přispívá k pomalejšímu stárnutí

„Když to řeknu hodně cynicky, úplně se nepočítá s tím, že tady budeme do devadesáti. Proč bychom tady čistě biologicky byli?“ ptá se badatel.

Lékařská věda přesto dál hledá možnosti, jak alespoň některé procesy spojené se stárnutím zpomalit. Jednou z cest, kterými se snaží dojít k cíli, je biologická léčba. 

Nejnověji se testuje experimentální lék na Alzheimerovu nemoc zvaný lecanemab. V červnu 2023 ho schválil americký federální Úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA). Na schválení v Evropské unii preparát teprve čeká. 

Neznámý spouštěč

Jan Konvalinka míní, stárnutí populace by mělo řešit co nejširší spektrum odborníků, podobně jako se to dělo během pandemie covidu. 

„Netýká se to jen lékařů, ale i právníků, psychologů, také ekonomický pohled je velmi důležitý,“ poznamenává vědec. 

Cena preparátu samotného se podle něj momentálně odhaduje na 26 tisíc dolarů ročně. „Byla by to velmi závažná část zdravotnického rozpočtu pro příští léta,“ upozorňuje Konvalinka. 

Připomíná, že zatím není jasné, co Alzheimerovu chorobu spouští. Prokázán byl jen výskyt dvou patologických typů bílkovin, které se během nemoci v mozku objevují. 

Kvalita života 

Z velkých klinických studií vyšlo, že u většiny pacientů se Alzheimerova nemoc účinkem lecanemabu nevyléčí, lék ale zpomalí její průběh.

„Dá se odhadovat, že přidá pacientovi několik měsíců života ve vyšší kvalitě,“ vysvětluje Jakub Hlávka, vedoucí Institutu pro zdravotní ekonomii, politiku a inovace Masarykovy univerzity v Brně.

Podle Hlávky to může pomoci i rodinám pacientů. „Po tu dobu se o nemocného nebudou muset starat tak intenzivně jeho příbuzní, ušetří to náklady na zdravotní i sociální péči,“ dodává Hlávka.

Jak se mění povědomí vědců o nemocech spojených se stárnutím? Může nová experimentální biologická léčba zásadně ovlivnit naše uvažování o Alzheimerově nemoci? Co bude třeba změnit v organizaci lékařské péče kvůli stárnutí populace?Poslechněte si celé Leonardo Plus. Hlavním hostem pořadu je biochemik Jan Konvalinka, ředitel Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR.