Tereza Zavadilová: Prodlouží se lidský život? Ano, někomu určitě

5. říjen 2023

Současný svět a v něm probíhající technologická revoluce stvořily byznysovou elitu, skupinu superbohatých mužů, kteří díky svým globálním firmám vládnou obrovskými penězi i znalostmi. Mark Zuckerberg, Jeff Bezos, Elon Musk a pár dalších jsou ti, kdo technologickému vývoji světa udávají směr.

Jejich výrobky a služby používají miliardy lidí, když se v jejich odvětví objeví nové talenty či technologie, giganti typu Google či Amazon je jednoduše koupí, aby si své prvenství v odvětví uhájili.

Čtěte také

Nedávno se sjeli do Prahy vizionáři a futurologové ze Silicon Valley na konferenci Singularity University. Říkají, že se lidstvo nachází ve vývojové fázi, kde se exponenciálně zvýší lidské schopnosti s podporou umělé inteligence a robotiky, že svět se stane takovým mixem fyzického a virtuálního, umělého a přirozeného a vývoj se dramaticky zrychlí.

Vize sahají doslova až ke hvězdám, pracuje se na cestách do vesmíru, přelomová doba zhmotňuje sny. Limitem je jen obyčejný fyzický lidský život. Technologičtí vizionáři chtějí přemoci i to, stárnutí, nejlépe i smrt. 

Investičním a výzkumným megatrendem se stala takzvaná longevity, snaha o co nejdelší život. Peníze světových boháčů míří právě sem. Jeff Bezos platí firmu Altos Labs, která vyrábí léky, které dokážou zpomalit nebo zvrátit stárnutí.

Umělá inteligence

Čtěte také

Tvář projektu ChatGPT Sam Altman investoval do firmy Retro Biosciences, která s pomocí umělé inteligence pracuje na výzkumu omlazení T-buněk s cílem bojovat proti infekcím i rakovině. Zuckerberg dává každý rok finanční odměnu vědcům, jimž se daří na poli boje proti nemocem a stárnutí, a pracuje na propojení reálného a virtuálního světa v metaversu.

Zlé jazyky by asi měly za to, že boháči ze Silicon Valley si své miliardy a privilegia jednoduše chtějí co nejdéle užít. Férové je říci, že výsledky výzkumů a masivních investic ale mohou pomoci celému lidstvu.

Robotika a takzvaná bionika už umí na velice vysoké úrovni nahradit chybějící tkáně, orgány i končetiny lidí po úrazech či vážných nemocech. Projekty jako čtení mozkových vln pomůžou lidem s problémy mozku skoro plnohodnotně komunikovat. Neuralink Elona Muska, který vyvíjí implantáty do mozku, již umožnil ochrnutým lidem skoro normálně chodit. 

Čtěte také

Nedořešená ovšem je etická část problému. Věda umožňuje zasahovat do DNA, takzvaná editace genomu je na vysoké úrovni – v Číně se takto podařil modifikovat receptor, který váže HIV, u dětí rodičů s touto nemocí. Jenže editace genomu je zásadně zneužitelná, v extrémních případech třeba tak, že si rodiče začnou vybírat znaky, které má jejich dítě mít.

Věda potvrzuje, že k omlazení funguje krevní transfuze mladších jedinců ke starším. Miliardář Bryan Johnson si takto za velké mediální pozornosti nechal dát krevní plazmu svého syna. Čachtická paní hadr, řeklo by se. O případném zneužití implantátů do mozku či čtení myšlenek nemluvě.

Magazín Economist v posledním vydání uvedl, že snaha protáhnout lidský život do 120 let už nabrala reálné obrysy, ač je to zatím spíše v laboratořích.

Tereza Zavadilová

Smířit se s konečností lidského života je těžké. Technologičtí miliardáři kromě zasahování do těla vymýšlejí, jak uchovat lidský život, tedy osobnost člověka a jeho paměť, zatím aspoň ve virtuálním světě. Faktem je, že délka dožití člověka se zásadně prodlužuje spolu s pokrokem posledních dekád sama o sobě. Současná éra umělé inteligence, jakkoli strašidelná v mnoha výhledech může být, naději na další prodloužení života a zdraví v sobě má. I když to bude nejdříve pro bohaté. 

Autorka řídí byznysový web Newstream.cz

Spustit audio