Experimentální lék pomáhá dětským pacientům chránit buňky, které vyrábějí inzulín

Čtěte také

Bakterie v nás vyrábějí tisíce malých, dosud neznámých proteinů

Při cukrovce prvního typu pacient ztrácí schopnost si sám vyrábět inzulín, hormon nutný pro vstup glukózy z krve do buněk, které z něj čerpají energii.

Jeden typ buněk pacientova imunitního systému, tzv. autoreaktivní lymfocyty, útočí na beta-buňky Langerhansových ostrůvků slinivky břišní a poškozuje je.

Model pro léky 

„V době diagnózy zbývá dětem 20 procent funkční kapacity beta-buněk, o zbytek přišly v předchozích měsících až letech. Zachránit toho můžeme poměrně málo,“ připouští spoluautor studie, lékař a odborník na diabetes u dětí Zdeněk Šumník. 

Přesto se podle něj léčba vyplatí. Nový experimentální lék zvaný teplizumab, na jehož zavádění se s kolegy podílel, patří k biologickým léčivům. Působí právě proti zmíněným autoreaktivním T-lymfocytům.

„Je to dobrý model pro studium nových léků, které by mohly beta-buňky ochránit,“ říká Šumník. Studii o tom zveřejnil prestižní časopis The New England Journal of Medicine.

Tisíce pacientů

V rozvinutých zemích nabývá na významu takzvaný populační screening diabetu. Umožňuje vyšetřit řádově desetitisíce dětí a zjistit, zda jim cukrovka prvního typu nehrozí.

Je založen na hledání takzvaných autoprotilátek. Jejich přítomnost v krvi ukazuje, že dříve či později k rozvoji diabetu dojde. „Tyto protilátky se u jiné choroby nevyskytují,“ říká Šumník. 

Podobný projekt běží v rámci grantu Evropské unie od listopadu 2023 i v České republice. Je koordinován z diabetologického centra pražské nemocnice v Motole.

Čtěte také

Střevní bakterie můžou pomáhat imunitě. Vědci to prokázali při léčbě některých nádorů

Studie ukazují, že díky následné biologické léčbě lze oddálit vznik diabetu i o několik let, cílem je ale také zabránit nebezpečnému akutnímu začátku nemoci.

„Ještě lepší by bylo, kdybychom zasáhli dřív, než dítě přijde s příznaky a potřebuje léčbu inzulínem,“ podotýká Šumník. To je podle něj hlavní argument pro screening. 

Čtyřnásobek případů

Vyšetření autoprotilátek je pro diagnostiku diabetu 1. typu klíčové. Skutečný agresor, autoreaktivní T-lymfocyty, se totiž v krvi vyskytují v minimálních počtech. Nejsme schopni je spolehlivě prokázat.

„Otázkou je, zda dokážeme tyto lymfocyty detektovat dřív, než se nemoc rozvine,“ říká molekulární biolog Petr Svoboda.

Od roku 1989 výskyt diabetu prvního typu u dětí mladších 15 let vzrostl na více než čtyřnásobek. Příčiny toho trendu zatím nejsou známé, může to ale souviset s životním stylem a prostředím, ve kterém žijeme.

Čtěte také

Bakterie v ústech jsou důležité pro zdraví, připomínají vědci

Přílišná čistota

Nárůst výskytu diabetu 1. typu a dalších imunně podmíněných nemocí se snaží vysvětlit například takzvaná hygienická hypotéza. 

Předpokládá, že prvních měsících či letech života je vhodné imunitní systém stimulovat běžnými antigeny. Dětem podle této hypotézy prospívá občasný kontakt s bakteriemi, viry, i lidově řečeno špínou. 

„Dnešní děti jsou vychovávané možná až v příliš velké čistotě,” míní Šumník. Imunitní systém pak má tendenci reagovat nepřiměřeně.

Co by pomohlo zlepšit prevenci diabetu 1. typu u dětí? Proč je důležité přesně určit původ DNA či RNA v našem střevě? Dá se s předstihem odhalit nealkoholické poškození jater? Poslechněte si celý pořad Laboratoř. Debatují lékař Zdeněk Šumník a molekulární biolog Petr Svoboda, spoluúčinkuje herečka a pedagožka Kamila Špráchalová.