Přijetí eura je politické rozhodnutí. Strany ale před volbami o eurozóně raději mlčí

5. říjen 2017
euro

Měla by Česká republika přijmout euro? V eurozóně je nyní devatenáct zemí, naopak devět členů Evropské unie eurem neplatí, včetně vystupující Velké Británie. „Většina států chce více koordinovat své hospodářské a fiskální politiky. Jejich rozhodnutí jednoznačně budou mít vliv i na nečlenské státy. Být v eurozóně znamená ovlivňovat rozhodování o vývoji evropské ekonomiky,“ myslí si výkonný ředitel think tanku Evropské hodnoty Radko Hokovský.

Otázka přijetí eura podle něj není ani tak ekonomická – existují argumenty pro i proti vstupu – ale především politická. Zda se chceme účastnit rozhodování, nebo ne. „V České republice je ale už rozhodnuto. Většina stran neříká, že euro nikdy, ale zároveň nechce rychle vstupovat do eurozóny,“ dodává.

Například ČSSD ve svém programu píše, že „podporuje, aby Česká republika směřovala k přijetí eura v situaci, kdy to pro nás bude hospodářsky i sociálně výhodné“. Podle Hokovského má takový postoj logiku, eurozóna je teď ve fázi přerodu a je otázka, jak se bude dále vyvíjet.


Hosty speciálu byli:
- Daniel Kaiser, komentátor Echo24
- Michal Mocek, komentátor deníku Právo
- Kateřina Šafaříková, redaktorka týdeníku Respekt
- Radko Hokovský, výkonný ředitel think tanku Evropské hodnoty

Jako chytrá horákyně

Podle komentátora deníku Právo Michala Mocka se vůči Unii snažíme chovat jako chytrá horákyně. Připomíná myšlenku vlády, že by se Česko v eurozóně mělo stát pozorovatelem. Mohlo by tak reagovat na vývoj a přijímat rozhodnutí jdoucí vstříc eurozóně, nebo naopak.

„Postoj chytré horákyně je špatný. Strany dosluhující vládní koalice jsou formálně proevropské, ale veřejnost je proti přijetí eura, takže otázku vstupu do eurozóny zvedat nebudou. Místo toho se snaží do tvrdého jádra dostat zadními vrátky,“ reaguje komenátor serveru Echo24 Daniel Kaiser.

Podle něj leží důkazní břemeno v otázce přijetí eura na jeho zastáncích, v současnosti je tomu ale obráceně. „Velmi rád bych slyšel, jak konkrétně budou státy eurozóny určovat poměry v nečlenských zemích, aby je to nutilo za každou cenu vstoupit,“ doplňuje.

Michal Mocek

Hesla místo programů

Kaiser se též domnívá, že evropská témata jsou letos akcentována více než v minulosti. Podle redaktorky Respektu Kateřiny Šafaříkové je to dané především migrační krizí. „Brexit nebo finanční krize jsou relativně sofistikovaná témata. Ale záběry cizinců, kteří jako řeka tečou Evropou, zasáhly každý obývák,“ podotýká.

Strany ovšem voličům nenabízejí ucelené programy, spíše jen hesla. „Připomíná to dort pejska a kočičky. Namíchaly tam vše, ale není jasné, co vlastně dlouhodobě chtějí. Ale nejdůležitější je, jak se politici nakonec chovají. Třeba Andrej Babiš začínal jako vlažný eurooptimista a dnes je na stejné lince jako euroskeptická ODS,“ připomíná.

Jaká je budoucnost Evropské unie a České republiky v ní? Jak reálný je czexit? A diktují nám z Bruselu? Poslechněte si celý speciál >>
  • Aktuální dění
  • Rozhovor
  • volby 2017