Prezidentovy konzultace
Pokud prezident republiky čekal se jmenováním druhého předsedy vlády na výsledek komunálních a senátních voleb v naději, že bude mít snazší pozici pro úspěšnou volbu, pak nejspíše čekal marně. Volby možná daly jasný signál, co si přejí občané, které ještě zajímá politika, nicméně na rozložení sil ve sněmovně nezměnily nic. Prezident má samozřejmě pravdu, když na politické strany spěchá, pokud jde o zformování vlády. Má pravdu i v tom, že nelze opakovat pokus, který už jednou zkrachoval. Do třetice správně říká, že není možné prodlužovat stav, kdy máme vládu bez důvěry poslanecké sněmovny.
Jenomže to, že má pravdu, v praxi mnoho neznamená. Politické strany mají své zájmy a prezidentovy představy je příliš nezajímají. Především si v předtuše předčasných voleb hlídají svůj koaliční potenciál, tedy šanci mít druhé strany za partnery. Pro ODS a ČSSD je riskantní uvažovat o velké koalici, která má přitom jako jediná šanci na podporu ve sněmovně. Sociální demokraté nechtějí do budoucna přijít o možnost tiché či otevřené podpory KSČM, ODS by zas ráda měla naději na spojenectví s lidovci a zelenými.
Nadto má ODS, která pod předsednictvím Mirka Topolánka pravidelně vyhrává volby, logicky pocit, že právě její předseda by měl být premiérem a ČSSD se zas domnívá, že šanci na pokus sestavit vládu by měl dostat v případě Topolánkova neúspěchu i Jiří Paroubek. Prezident to má zkrátka těžké. Velkou koalici asi nevyjedná, Topolánka se zřejmě nezbaví a Paroubkův pokus nejspíše neodvrátí. Bude mu ale připočteno k dobru, že to zkusil, i když musel vědět, že to neprojde. Na rozdíl od poslanců to u nás občanů mají prezidenti dobré.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
