Prezident vůbec nemusí ministra jmenovat, pokud k tomu uvede důvody, míní ústavní právník Gerloch
Spor o ministra kultury nevyřešila ani středeční schůzka premiéra Andreje Babiše (ANO) s prezidentem Milošem Zemanem. Ten plánuje ministra kultury Antonína Staňka (ČSSD) odvolat k 31. červenci a o jmenování jeho nástupce podle premiéra plánuje rozhodnout v polovině srpna. Poškozuje prezidentovo chování politickou kulturu, nebo dokonce ústavu?
„Pokud jde o politickou kulturu, tak asi ano. Pokud jde o ústavu – nebo dokonce podstatné náležitosti právního státu – tak ne,“ tvrdí v Pro a proti ústavní právník Aleš Gerloch.
Ondřej Konrád: Premiér viditelně nepostoupil ani o píď
Platí víc, když se něco řekne dvakrát? A pokaždé někomu jinému?
Prezident podle něj nemusí jednat bezodkladně, v ústavě totiž není stanovena lhůta pro odvolání ani jmenování.
Dva měsíce na odvolání ministra Staňka se Gerlochovi zdají zbytečné, jinak je tomu ale u jmenování jeho nástupce. „Prezident jmenuje a pověřuje řízením ministerstva na návrh předsedy vlády. V zásadě by měl jednat bezodkladně, má-li ale nějaké důvody, tak jmenovat nemusí, eventuálně vůbec. Musí ale uvést důvody,“ vysvětluje právník.
Jsme příliš zvyklí na partokracii – vládu politických stran, a ty se brání změně. Ale je otázkou, zda omezení jejich vlivu nebylo jedním z cílů zavedení přímé volby prezidenta republiky.
Aleš Gerloch
„Objevil se argument, že sociální demokracie má právo na své ministry. Ale nic takového ústava neříká,“ upozorňuje Gerloch. Vždy prý záleží na tom, co ústavní aktéři akceptují.
Připomíná, že prezident si prosadil svou už loni při jmenování ministra zahraničí, kdy odmítl jmenovat Miroslava Pocheho (ČSSD): „Nedá se říci, že to bylo neústavní. Protože pak by současný ministr zahraničí byl neústavně dosazen do funkce, což asi nikdo netvrdí.“
Babiš se bojí
„Musím se smát roli Andreje Babiše, který v minulém období dělal ramena na Bohuslava Sobotku (ČSSD), jaký je to slabý premiér. A teď jsme v situaci, kdy se nechává Milošem Zemanem ponižovat,“ glosuje komentátor Deníku Referendum Petr Bittner.
Petr Holec: Pro důstojný odchod z vlády potřebuje ČSSD víc než Šmardu
Je léto, což poslední dva roky znamená, že se ČSSD pře s prezidentem Milošem Zemanem o svého ministra. Tentokrát je to jen místo ministra zahraničí šéf kultury, jehož chce strana vyměnit, a prezident jí v tom vlastní intepretací ústavy brání.
Pokud jde o chování prezidenta, Bittner se přiklání k názoru předsedy Ústavního soudu Pavla Rychetského a dalších ústavních právníků, že jde o porušování ústavy.
„Kdyby to celé trvalo týden, tak budiž. Pokud to ale trvá tři měsíce, jde podle mě o paralýzu vlády. Tak by se neměl chovat prezident dolních deseti milionů, kteří vládu potřebují k řešení problémů, a ne k řešení výměny ministra kultury,“ zdůrazňuje komentátor.
Účelem zavedení přímé volby prezidenta nebylo posílení jeho pozice, ale oslabení role stran při jeho volbě.
Petr Bittner
Premiér se podle Bittnera bojí jít do střetu s prezidentem, protože se oba opírají o podobné voliče, a Babiš navíc počítá s tím, že kvůli svým trestním problémům může v budoucnu potřebovat prezidentovu milost.
Související
-
Ondřej Konrád: Ústavní zvyklosti, alfa samec a jiná zvířena
Dejme tomu, že když prezident přislíbil odvolat ministra kultury, má ČSSD půl problému za sebou. Ale zůstává nadále druhá polovina, tady jeho neochota jmenovat Šmardu.
-
Prezident chce zopakovat svůj návrh na ústavního soudce. ‚Nikdy neříkej nikdy,‘ reaguje Gerloch
Gerlocha už přitom senátoři jednou odmítli. Ve hře ale může ještě být ústavní právník Koudelka spojovaný s kontroverzní amnestií prezidenta Klause. Ústavní soud pracuje v oslabení už půl roku.
-
Návrh ústavní žaloby na prezidenta Zemana senátoři podpořili. Prošel o tři hlasy
Pro návrh hlasovalo 48 ze 75 přítomných senátorů, potřeba bylo nejméně 45 hlasů. Proti bylo 20 senátorů, sedm se hlasování zdrželo.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.