Tři koleje na Vyšehradském mostu potřebujeme, zní z Prahy. Biegel: Není možné památku vzít a přenést
Spory o pražský železniční most pod Vyšehradem pokračují. Do debaty, zda ho odstranit a postavit nový, či nikoli, vstoupila organizace UNESCO a doporučila památku opravit a nechat na původním místě. „Most je součástí pohledu na Vyšehrad,“ připomíná předseda klubu Za starou Prahu Richard Biegel. „To, o čem se jako bavíme, je úplně legitimní střet veřejných zájmů,“ říká v pořadu Pro a proti náměstek primátora Prahy, architekt a urbanista Petr Hlaváček (STAN).
Praha a Správa železnic se rozhodly vypsat mezinárodní soutěž, v níž vyhrála varianta mostu nového. Proti bourání, respektive přesunu starého mostu se zvedla vlna odporu a už pár let se neví, jak věc dopadne. Vznikl alternativní návrh počítající s rekonstrukcí. Finálně má rozhodnout ministr dopravy Martin Kupka (ODS). Dává smysl zachránit most na původním místě?
Richard Biegel: Já jsem vlastně udiven, že tu diskuzi vedeme, protože most je od roku 2004 kulturní památkou. A když Praha žádala o zápis na seznam UNESCO, most byl součástí jeho panoramatu.
To znamená, že otázka, zdali má být, nebo nemá, je docela dobře vyřešená tím, že jsme sami řekli: „Ano, chceme, aby se Praha stala památkou UNESCO. A navíc chceme chránit železniční most pod Vyšehradem.“ Před 21 lety se to stalo.
Čtěte také
Čili záchrana železničního mostu na původním místě je pro vás otázkou bez debaty?
Biegel: Víte, on ten most je jednak konstrukce, která sama o sobě už je dnes docela vzácná, historická. Ale on je hlavně součástí pohledu na Vyšehrad.
Lukáš Beran hezky říká, že ve stejné době vzniklo průčelí novogotického kostela. Čili je to zvláštní dialog mezi historií a industriální architekturou neboli budoucností.
A tento most má smysl právě na tomhle místě. Nemůžete vytrhnout památku, dát ji někam jinam a tvářit se, že se nic nestalo.
Petr Hlaváček: To, co říká Richard Biegel, je pravda a popisuje to situaci, která platí a která má kořeny v přijetí Prahy do UNESCO před 20 lety.
To, o čem se bavíme, je legitimní střet veřejných zájmů, který se v takovém městě, jako je Praha – která je jiná než historická města, kde není tak živý pohyb – stává běžně.
Proto, aby mohla fungovat příměstská doprava a celý ten systém, který je pro existenci Prahy strašně důležitý, je potřeba na mostě třetí kolej.
Čtěte také
Čili primární úlohou vlastníka bylo zachovat most a přidat třetí kolej. A tato debata se vede velmi dlouho, má kořeny někdy na začátku tisíciletí. V územním plánu byl dokonce i most silniční.
Někdy v roce 2019 jsme podepsali memorandum se Správou železnic, kde Institut plánování a rozvoje navrhl nový most – velmi kultivovaný, velmi dobře a umně pracoval s panoramatem města, s obrazem města.
Ale tenkrát Správa železnic došla k závěru, že je potřeba udělat soutěž, ve které by se znovu to téma diskutovalo.
A to se bavíme o mostě, který má obrovské zatížení a je to docela vážná technicko-inženýská otázka.
Alternativní řešení
Padla tady zmínka jednoho řešení, které se paralelně připravuje. Je to řešení nadačního fondu Vyšehradský most, za nímž stojí podnikatelé Tomáš Bistřický, Martin Vohánka a finančník Jan Bárta. Už je připravený alternativní návrh. Spočívá, laicky řečeno, v rekonstrukci železničního mostu a v přidání třetí koleje tak, že by se vedlejší most takzvaně přilepil na jednu stranu původního mostu. Pohledově by to nemělo vadit. A byl by splněný požadavek na tři koleje, most by se opravil, památka by zůstala zachována. Nakolik se zabýváte touto variantou?
Hlaváček: My nejsme vlastníci toho mostu. My potřebujeme pro město tři koleje. Vlastníkem mostu je Správa železnic. Ta se, myslím, strašně snaží a hledá řešení. Třeba celou misi UNESCO organizovali oni, všechno jim ukázali. Myslím, že mají maximální vůli, včetně pana ministra, najít správné řešení.
Čtěte také
Ale v tuhle chvíli nemáme návrh, který by doložil, že třetí kolej se vedle konstrukce vejde a že bude akceptovatelná z hlediska památkové ochrany. Jsme otevření tomu sledovat tento proces.
Biegel: My jsme nadšení, že ta varianta vznikla. Víte, ono nejde jenom o tři koleje, které by se tam patrně měly vejít. Nebudu to zpochybňovat, byť si umím představit, že by tam zůstaly dvě. Ale vejde-li se třetí, není problém. Ale jde i o ten mikrosvět, který na to navazuje.
Vyšehradský most není jenom konstrukce přes řeku. To je i navazující viadukt a on tam vstupuje do velmi křehkého světa, bývalého podskalí a krásných kubistických, modernistických vil.
Tohle všechno znamená, že to místo potřebuje jemné, akupunkturní zásahy. Přičemž i ta zastávka, která by tam měla vzniknout, by se do toho dala patrně tímhle způsobem vtělit. Ale mám pocit, že se to příliš nezvažovalo a že návrhy nového mostu byly vůči tomuhle prostředí poměrně razantní.
Čtěte také
Čili upozorňuji, že součástí památkového světa je i tohle. A podle našeho názoru, ten návrh, jak jsme ho viděli, tohle řeší velmi pěkně.
I vzhledem k tomu, že je levnější, zachová památku a navíc UNESCO říká, že most je opravitelný, tak si myslím, že je to dobrá cesta, kterou by vlastník i město Praha měli sledovat.
Hlaváček: Richard je skvělý rétor a odborník a já s ním v mnohým souhlasím. Ale ty viadukty řeší mnoho dalších návrhů. Třetí kolej, až ji kolegové z nadace přinesou, vstoupí právě do tohoto prostředí a bude mít úplně stejné problémy jako návrh nového mostu.
Poslechněte si celou debatu.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
