Omezení sítí pro děti? Jedna z možných cest, myslí si Holý. Zákaz problémy neřeší, namítá Šmahel

Měl by se dětem do určitého věku omezit přístup na sociální sítě?

Josef Holý: Zastávám ten názor, že je to jedna z možných cest. Že bychom se jako společnost rozhodně měli bavit o dopadech technologií, hlavně těch, které mají potenciál vzbudit závislost a mít na zdraví dětí negativní dopady. Já tu debatu rozhodně vítám.

David Šmahel: Debata je určitě potřebná a souhlasím, že bychom se tím měli zabývat. Ale nemyslím si, že by zákazy tak, jak jsou postavené, měly nějaký smysl.

Zákaz jako řešení?

Pane Holý, proč myslíte, že zákaz, o kterém se uvažuje na celoevropské úrovni, by měl smysl? Mohl by pomoct ochránit děti a nezletilé?

Holý: Pokud se bavíme o sociálních sítích, to znamená Facebook, Instagram, TikTok a další. Je potřeba se na ně podívat jako na platformy, které jsou vytvářené za účelem vytvoření závislosti. Soupeří o naši pozornost a týká se to takzvané pozornostní ekonomiky.

Čtěte také

TikTok neposkytuje ani nedokonalé záruky, reaguje Koubský na pokutu síti za posílání dat do Číny

To znamená, že se snaží nás jako uživatele, dospělé i děti, přitáhnout na co nejdelší dobu, aby nám potom mohly prodat reklamu nebo něco podobného.

Z tohoto pohledu je velká otázka, jestli je dobré dávat dětem mobilní telefon – což děláme, má to, samozřejmě se správnou rodičovskou kontrolou, poučením a tak dále , i řadu přínosů.

Také je otázka, jestli v telefonu by měly mít děti službu, na kterou se kdykoliv můžou podívat a kdykoliv v ní najít nějaké uspokojení, protože z ní vždy dostanou něco nového a ne vždy prospěšného ve smyslu obsahu.

Čtěte také

Výzkumnice: Lež se šíří rychleji než pravda. Facebook bez fact checkingu může radikalizovat „boomery“

Pane Šmahele, nejsou to argumenty pro zavedení hranice takzvané digitální dospělosti? Protože i tak se o té uvažované celounijní regulaci mluví.

Šmahel: Myslím, že je tu ještě jiné téma, a tím je je závislost a potenciální závislost.

Na druhou stranu, sociální sítě mají pro děti také spoustu přínosů a mají i pozitivní vliv. Zakázat je za mě není cestou, která by závislosti vyřešila.

Co se týče obecného vlivu sociálních sítí na well-being, tak ten je patrně velmi malý až minimální. A to, že dnes mají děti nebo mladiství častěji psychické problémy, podle mě tento zákaz neřeší a nevyřeší.

„Facebook to ví“

Pane Holý, zákaz podle pana Šmahela nefunguje. Co vy na to?

Holý: Je to velká otázka. Výzkumy se samozřejmě liší. Existují výzkumy dokonce i samotných firem, ke kterým se podařilo dostat, a ty ukazují, že samy firmy jako Facebook nebo TikTok vědí, že dlouhodobé a větší užívání sociálních sítí – bavíme se o několika hodinách denně – vede ke snížení kvality, dejme tomu, well-beingu dětí.

Dokonce uniklé dokumenty, které vynesla whistleblowerka Frances Haugenová z Facebooku před čtyřmi roky na podzim, ukazovaly, že i podle jejich interních výzkumů se náctileté uživatelky při používání Instagramu necítí dobře. Ale že tam musí být, protože na něm jsou všichni, zjednodušeně řečeno.

Čtěte také

Sociální sítě, děti, mobilní telefony. A problémy, do jakých se mohou ti nejmenší dostat

To znamená, že se tady bavíme o probíhajícím masivním výzkumu na dětech, který velké firmy provozují. Sami do toho nevidíme.

Souhlasil bych s tím, že je otázka, jestli en bloc zákaz je ta správná cesta. Austrálie ho na jaře zavedla a pořád se řeší technikálie, tak uvidíme, jak to dopadne.

Na druhou stranu bychom se možná mohli i v budoucnu díky této debatě bavit o tom, že dobře, děti možná na sociálních sítích mají být, přináší jim to řadu věcí – ale jestli by neměly mít jinou verzi algoritmu, který jim doporučuje obsah.

Pane Šmahele, je to s oporou v průzkumech a v datech pro určitou regulaci na způsob té, o které se teď uvažuje na celoevropské úrovni?

Šmahel: Opora v datech opravdu není. Pan kolega to za mě příliš zobecnil. Neexistuje podle mě výzkum, který by mluvil o pozitivním vlivu zákazu.

Souhlasím s tím, co řekl pan kolega, že by měly mít děti třeba možnost zvolit si algoritmus, rodiče by jim ho mohli změnit. To jsou určitě pozitivní kroky a souhlasím, že je potřeba vyvinout na firmy tlak, aby tyto kroky dělaly.

Ale nemyslím si, že existuje výzkum, který by mluvil o pozitivním vlivu zákazů. Například v našich výzkumech se ukazuje, že restrikce, třeba přímo rodičovské restrikce, vedou spíše k poklesu digitální vzdělanosti než k pozitivním vlivům.

Je věkové omezení cestou k ochraně dětí před negativními dopady sociálních sítí? Nebo bude neefektivní a potenciálně škodlivé? Poslechněte si celou diskuzi v audiu na začátku článku.