Před 75 lety se spojenci vylodili v Normandii. Podporu zajišťovali i českoslovenští letci, říká historik

6. červen 2019

Právě před 75 lety zahájili spojenci invazi v Normandii. Takzvaná operace Overlord otevřela hlavní část západní fronty a vedla ke konci německého panování v Evropě. Vylodění spojenců si přímo v Normandii připomínají lidé z celého světa.

Americké vojsko na pláži v Anglii během zkoušky na vylodění v Normandii

Podle historika Zdenko Maršálka z Oddělení globálních konfliktů a jejich důsledků Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Němci věděli, že k invazi dojde, a mohli ji i zmařit, kdyby věděli, kde a kdy proběhne.

„Spojencům se podařilo dosáhnout momentu překvapení díky zastírání. Znejistěli Němce co do místa předpokládané invaze, takže byli donuceni své síly roztříštit po celém pobřeží, od francouzsko-španělských hranic až po nejsevernější místa v Norsku.“

Rozmary počasí a potopené tanky

Spojenci nepřítele zmátli komplexní zastírací operací, která měla Němce přesvědčit, že jedním z pravděpodobných míst vylodění bude Norsko nebo Pas-de-Calais. A důležitou roli hrálo i počasí.

03134857.jpeg

Na začátku června 1944 totiž bylo opravdu špatné. „5. června přišly bouře a lodě, které už čekaly v kanálu La Manche, musely zastavit a desetitisíce vojáků strávily strašlivou mořskou bouři na lodích, což je vyčerpalo. Němečtí důstojníci si tedy logicky řekli, že v příštích několika dnech vylodění nehrozí a řada z nich odjela na dovolenou nebo na porady do štábů,“ přibližuje historik.

Zároveň se ale potopily některé plovoucí tanky, což se podepsalo na ztrátách na pláži Omaha, a v klíčových momentech počasí znemožnilo taktickou leteckou podporu spojenecké invaze.

Československá stopa

Podpory invaze se zúčastnilo i československé letectvo – konkrétně 3 československé stíhací perutě (310., 312. a 313.) a 311. bombardovací peruť. Úkolem stíhacích perutí, kterým velel major letectva Tomáš Vybíral, bylo krýt vyloďující se jednotky před útoky, popisuje historik Vojenského historického ústavu Jiří Rajlich.

Vylodění britských vojáků v Normandii (D-Day) 6. června 1944

„Od prvního dne českoslovenští piloti několikrát denně startovali z Chichesteru v jižní Anglii na pláže v Normandii a kryli především britská a kanadská vojska před útoky Luftwaffe. Ve třech případech svedli boje s Němci, kteří se pokusili napadnout invazní pláže, a ve všech případech zvítězili. Neztratili žádný stroj a vyřadili 13 nepřátelských.“

Poslední, 311. bombardovací peruť měla vytvořit leteckou uzávěru nad Lamanšským průlivem a povedlo se jí potopit jednu ponorku. Podle Rajlicha během bojů československého letectva v Normandii zahynulo do 3. července 1944 šest pilotů.

Vojáci kolika národů se zúčastnili bojů v Normandii? A je něco, co se navzdory velkolepým plánům v operaci Overlord nezdařilo? Poslechněte si celý speciál.

Hosté:
Martin Balucha, zvláštní zpravodaj Českého rozhlasu ve Francii
Zdenko Maršálek z Oddělení globálních konfliktů a jejich důsledků Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR
Jiří Rajlich, historik z Vojenského historického ústavu

Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.