Před 500 lety doplul Hernán Cortés do Mexika. Říši Aztéků dobýval dva roky
Dobýt Aztéckou říši trvalo conquistadorovi Cortésovi pouhé dva roky. Jednotný pohled na události z počátku 16. století stále není. Kolonizace Mexika už dnes ale nevzbuzuje tak vášnivé emoce jako dřív.
Před 500 lety přirazil španělský conquistador Hernán Cortés ke břehům dnešního Mexika a do dvou let se mu podařilo podmanit si několikamilionovou říši indiánů. Přestože byli Evropané nejdřív v početní nevýhodě, postupným získáváním menších kmenů na svou stranu, se jim podařilo získat převahu.
Aztéky skosila epidemie salmonely, odhalili vědci. Byla horší než černá smrt
Po pěti stech letech rozluštili vědci jednu velkou historickou hádanku. Zjistili, co v 16. století zasadilo smrtelnou ránu říši Aztéků. Během pěti let epidemie nemoci, kterou Aztékové nazvali „cocoliztli“, vyhubila 15 milionů lidí, což v té době představovalo 80 procent aztécké populace.
Španělé byli bezpochyby vybaveni modernějšími zbraněmi, nespornou výhodou prý ale byly také kulturní rozdíly v myšlení mezi vetřelci a domorodci. „Indiáni podle dobových pramenů věřili tomu, že kůň a jezdec je jedna bytost a pakliže se rozdělí a fungují nezávisle, je to něco jiného,“ popisuje jeden z rozdílů v přístupu k boji iberoamerikanista Josef Opatrný z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy.
Fatální vlna epidemií
Podle historiků ale vojenská přesila nebyla tím hlavním důvodem, proč Aztécká říše podlehla tak rychle. Nejvíce indiánů totiž zemřelo při vlnách epidemií nemocí, které příchozí Evropany výrazně neohrozily. V souvislosti s úbytkem původních obyvatel se mluví dokonce o demografickém kolapsu.
Zatímco černé neštovice byly nebezpečné i pro Španěly, domorodci po tisících umírali na choroby, jako byly spalničky nebo zarděnky, tedy pro Evropany takzvané dětské nemoci, které ohrožovaly hlavně malé děti a staré lidi.
Jeden z odhadů tvrdí, že počet původních obyvatel jen během několika desetiletí klesl z přibližně 12 milionů lidí na necelé 4 miliony, v průběhu dalšího století se pak počty indiánů snížily sotva na milion.
Smířlivý postoj
Profesor Opatrný má za to, že dnes jsou postoje Mexičanů i Španělů ke společné historii poměrně smířlivé. „Samozřejmě tady máte militanty, kteří říkají, že Španělé byli zločinci. Ale většina racionalistů říká, že jsou součástí nové společnosti, která je stejně naše, jako jejich,“ dodává.
Související
-
Před 90 lety stanul první Čech na březích Antarktidy. Podpořil ho Masaryk i Baťa
Učitel, kterému se podařilo připojit k výpravě za významným prvenstvím, si získal sympatie prezidenta Masaryka i podnikatele Bati. V 31 letech utonul pod převrácenou kánoí.
-
Před 50 lety vznikla československá federace. Centrum moci ale zůstalo v KSČ, říká politolog
Mesežnikov se domnívá, že díky vzniku Slovenské socialistické republiky je tamní veřejnost méně kritická k událostem roku 1968, které znamenaly konec demokratizace.
-
Vědecké dobrodružství v Kamerunu: Ochrana přírody se bez domorodců neobejde, tvrdí antropolog Frynta
Čeští vědci jezdí mezi Pygmeje už asi 7 let. Snaží se s nimi navázat vztah a zjistit, jak vnímají divoká zvířata. Bez jejich spolupráce by některé druhy mohly vyhynout.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
