Před 50 lety vznikla československá federace. Centrum moci ale zůstalo v KSČ, říká politolog

2. leden 2019

Před 50 lety se z Československé socialistické republiky stala federace dvou států. Zásadně se také změnila struktura vlády, obě republiky měly svou národní vládu a nadto existovala ještě federální vláda.

Ivan Hoffman: Vstříc třicetinám svobody a demokracie

„Praha svobodná aneb 30 let od sametové revoluce“, tak byl pojmenován novoroční ohňostroj

Vedle běžného politického, ekonomického a společenského provozu nás v nadcházejícím roce čeká kulaté jubileum zásadní společenské změny kurzu, kterou nastartovaly masové demonstrace v listopadu 1989.

Podle historika Pavla Žáčka změny vyplynuly z demokratizačního procesu pražského jara, proměn ve struktuře komunistického režimu a také emancipace slovenského národa a jeho politické reprezentace. Vše navíc urychlila invaze vojsk Varšavské smlouvy.

„Byla to virtuální realita. Mechanismy moci fungovaly nezávisle na federaci. Nejvíce to bylo vidět u Státní bezpečnosti, kde se model tří federálních a národních orgánů do dvou let rozpadl,“ podotýká současný poslanec ODS.

Zánik federace je svým způsobem zaklet právě v podobě federace do roku 1989. Znali jsme pouze ten komunistický model a nedokázali si představit něco jiného.
Pavel Žáček

Rok 1968 mají Slováci spojený s federalizací. I normalizaci měli mírnější, říká historik

Jan Rychlík

Obsazení Československa vojsky Varšavské smlouvy v roce 1968 pokládají podle nedávného průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění Češi i Slováci za nejhorší období za posledních sto let. Češi jsou ale k tehdejším událostem výrazně kritičtější a rozdíly jsou i v hodnocení disentu nebo sametové revoluce.

V preambuli příslušného ústavního zákona přijatého 27. října 1968 mimo jiné stojí, že po 50 letech je třeba vybudovat vzájemný vztah obou států na nových a spravedlivějších základech. Co bylo vnímáno jako nespravedlnost?

„Ten asymetrický model mezi českou a slovenskou částí států a důležité byly i politické ambice části slovenské politické elity. Ta přišla s heslem ‚nejprve federalizace, potom demokratizace‘,“ vysvětluje politolog Grigorij Mesežnikov.

Federalizace státu se odehrála v době, kdy bylo jasné, že demokratické aspirace jsou prakticky potlačené a následovalo upevňování normalizace.
Grigorij Mesežnikov

Prezident slovenského Institutu pro veřejné otázky se domnívá, že právě díky vzniku Slovenské socialistické republiky je tamní veřejnost dodnes méně kritická vůči událostem roku 1968, které znamenaly potlačení pražského jara.

Připomíná ovšem, že ačkoli byly vytvořeny autonomní slovenské instituce, komunistický režim vytvářel svou politickou vůli tam, kde bylo hlavní centrum moci, tedy v Komunistické straně Československa.

autoři: Věra Štechrová , ert
Spustit audio

Související