Pravěký šaman kouzlil s meteoritem

Polští vědci pod vedením Tadeusze Galińského ze štětínského Ústavu archeologie a etnologie našli úlomek meteoritu v chýši, kterou před mnoha tisíciletími obýval pravěký šaman. Archeologové na místě odhalili celou řadu amuletů a dalších předmětů využívaných k náboženským rituálům. Patří k nim například tzv. kouzelnická hůl vyrobená z jeleního parohu a zdobená geometrickými ornamenty. K dalším pozoruhodným nálezům patří kostěný hrot s vyrytými vzory. Nevelký „kámen“ nejprve nevzbuzoval velkou pozornost. Měl přibližně tvar hrubého komolého kužele. Na délku měřil asi 8 centimetrů. Na jednom konci byl široký 3 centimetry, na druhém přes 5 centimetrů. Archeology překvapilo, jak je „kámen“ těžký. Zevrubné analýzy potvrdily, že jde o úlomek železného meteoritu.

„Pravěký člověk si přinesl meteorit do svého příbytku zcela záměrně. Zřejmě v něm viděl významný předmět, který nepochází z tohoto světa. Jedinečnost kamene musela být tehdejším lidem dobře znalým všech přírodních materiálů jasně patrná. Proto se stal meteorit objektem víry. Šaman snad viděl v jeho obrysech záhadné tvary ze světa duchů. Možná používal meteorit i k čarování,“ říká profesor Galiňski.

Pohled na jezero Świdwie na západě polského Pomořanska. Před 9000 roky žil na jeho bažinatých březích pravěký šaman|foto: GNU General Public License, verze 1.2, Soczewa

Vědci z Ústavu archeologie a etnologie zkoumají lokalitu u Bolkówa už několik let. Na meteorit narazili už vloni. Teprve nedávné analýzy ale odhalily vesmírný původ „kamene“. Lokalita zjevně nevydala všechna svá tajemství. Před čtyřmi roky vytáhli archeologové z rašeliniště nedaleko šamanovy chýše dokonale zachovalý pravěký lovecký luk. Podmínky rašeliniště ho perfektně konzervovaly. V těsné blízkosti šamanovy chýše se pod vrstvami rašeliny skrývají zbytky druhé, téměř identické chýše. V jejím středu se zachovaly zbytky ohniště. Je možné, že břehy jezera Świdwie sloužily jako útočiště mnoha generacím pravěkých šamanů.

Pohled na „kámen“ nalezený ve zbytcích chýše pravěkého šamana|foto: Nauka w Polsce