Práce z domova není dovolená a nesmí se vynucovat, varuje šéf odborů Středula

18. červen 2020

Home office je ideální, pokud se na něm obě strany dohodnou a ani jedna nepociťuje újmu. Říká to předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula ve speciálním vysílání Plusu.   

„Může se stát novým standardem pro vybrané společnosti a vybrané profese,“ míní ekonom České spořitelny Petr Zahradník, který je také členem Evropského hospodářského a sociálního výboru v Bruselu. 

Zahradník poukazuje na to, že v zahraničí je home office běžnější, česká ekonomika je ale výrazně průmyslová. Je tu proto i více pracovníků, u kterých není možný.

Čtěte také

Práce z domova navíc klade zvýšené nároky na zodpovědnost zaměstnanců a velkým problémem je i oddělování práce a osobního života – málokdo doma najde dostatečný klid na práci. Mladší zaměstnanci se také z domova nemohou učit od svých zkušenějších kolegů.

Jako výhodu home office naopak zaměstnanci uvádějí úsporu času, peněz a možnost trávit více času s rodinou a přáteli. Na straně firem je pak zajímavá zejména finanční úspora, a to hlavně za pronájem kancelářských prostor.

„Myslím, že je to výrazný prvek. Nejde jen o budovy, ale i o to, že velké společnosti mají obrovské flotily služebních vozidel. Blížíme se praxi, že ne každý zaměstnanec bude mít svůj stůl v kanceláři – fixní pracovní místo je ohroženo a myslím, že je to dobře,“ komentuje Zahradník.

Jen po vzájemné dohodě

Odborový předák Středula ovšem upozorňuje na to, že práce z domova má i negativa. Není podle něj možné, aby si ji zaměstnanci, nebo i zaměstnavatelé vynucovali.

Čtěte také

„Zdaleka to není jen práce u počítače, může to být i manuální práce. Zaměstnavatel usoudí, že ušetří pracovní plochu, a tak dá zaměstnanci domů 3D tiskárnu. Ten na ní bude tisknout z nějakého materiálu, jehož výpary a dopady přesně nezná, a může to ohrožovat zaměstnance i jeho rodinu,“ ilustruje Středula.

Podle něj je home office ideální, pokud se na něm obě strany dohodnou a ani jedna nepociťuje újmu. „Zároveň pokud si udrží sociální kontakt, dále že zaměstnanec to nepovažuje za dovolenou a ani nedochází k tomu, že se z 8hodinové práce stane 16hodinová,“ dodává šéf odborů.

Připomíná také, že část nákladů se prací z domova přenáší ze zaměstnavatele na zaměstnance, jde třeba o spotřebu energie.

Neberme to jako práci z domova, ale jako práci na dálku.
Josef Středula

Psycholog Pavel Beňo doplňuje, že až do vypuknutí pandemie byl home office benefitem. Jakmile ale řada zaměstnanců musela zůstat doma a zaměstnavatelé začali práci z domova nařizovat, tak tato výhoda přestala fungovat.

„Synergie a týmová práce se označovala za konkurenční výhodu, v poslední době se ale o ní mluví čím dál méně,“ všímá si.

Zásadní je i otázka kontroly toho, jak zaměstnanec pracuje. „Existují všelijaké aplikace, které lezou až do soukromí. Zaměstnavatel například vidí, komu během pracovní doby voláte, ale to nikam nevede – jen ke konfliktu,“ zdůrazňuje Beňo.

Celý speciál Martiny Maškové si můžete poslechnout na záznamu.

Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.