Petr Holub: Minimální mzda 16 tisíc? Všechno je možné

16. červen 2020
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Akademický sněm Akademie věd ČR, Josef Středula

Minimální mzda v příštím roce bude 16 tisíc korun, o 1400 korun výše než letos. Tak velký nárůst jsme ještě nezažili.

Posloucháte rádi komentáře a glosy? Všechny najdete na stránkách mujRozhlas.cz

Přesněji řečeno, nové mzdové minimum zatím jen navrhl předseda Českomoravské komory odborových svazů Josef Středula. Nejde také popřít, že si tím vykoledoval ostrou kritiku. Zatěžovat podniky zvýšením minimální mzdy v těžkých dobách po koronaviru, znamená poslat řadu z nich pod vodu. Ministryně práce Jana Maláčová předpovídá na podzim půl milionu nezaměstnaných a odborový předák jako kdyby si přál, aby jich bylo ještě víc.

Čtěte také

Nelze přehlédnout, že Josef Středula má pro svůj návrh také pár argumentů. Tuzemská minimální mzda stále patří k nejnižším v Evropě, hůře na tom jsou jen zaměstnanci v Bulharsku, Rumunsku, Lotyšsku, Maďarsku a Chorvatsku.

Také víme, jak kreativní jsou tuzemští zaměstnavatelé, kteří nechávají i kmenové zaměstnance na minimální mzdě a zbytek jim vyplácejí v dietách, které není třeba danit. Nevýhody pocítili zaměstnanci během krize, když jim státní programy nahrazovaly jen základní mzdu a když se jejich čisté příjmy propadly třeba na polovinu. Podmínky českých zaměstnanců nejsou skvělé a stojí za to je zlepšit, i když nastaly těžké časy.

Řecká cesta

Čtěte také

V této chvíli je také mimořádně snadné zvýšení minimální mzdy nařídit. Podniky v krizi musely spoléhat na pomoc ze státního rozpočtu. Pokud pomoc přijaly, měly by také něco vrátit, třeba v podobě vyšších platů. Musíme se uskrovnit, ale tato výzva platí jen pro úspory na správném místě.

Přesto není rekordní zvýšení minimální mzdy samozřejmost nebo dobře zdůvodněný experiment. Samotný požadavek odráží změnu ekonomického myšlení, kterou přinesl také do střední Evropy koronavirus. Ještě za minulé krize se Česko, ostatně Německo a nakonec celá Evropská unie držely pravidla, podle kterého mohu utrácet jen ty peníze, které jsem sám vydělal. Není možné zadlužit příští generace. Tento názor vychází z klasického učení ordoliberalismu, na kterém byl postaven německý hospodářský zázrak.

Čtěte také

Teď ovšem připouští samotné Německo mimořádné zadlužení celé Evropy, takové zadlužení, které může být splaceno za třicet let, pokud vůbec někdy. Tím se Evropa blíží pohledu ekonomů z anglosaského světa, kteří zastávají praktický názor, podle kterého státní zásahy mohou stabilizovat ekonomiku. Pokud je tato politika provázena dluhy, pak to vlastně nevadí.

Český stát se vydal stejnou cestou plánováním gigantického schodku, použitého především na pomoc podnikům. Zvýšením minimální mzdy pak vláda jenom požaduje, aby tyto peníze dorazily také k zaměstnancům.

Petr Holub

Celá úvaha míří směrem, který by někdejší ministr financí Miroslav Kalousek nazval řeckou cestou, přední experti, kterých se vyptával například týdeník The Economist, to ovšem nazývají moderním ekonomickým myšlením. Jistě, pokud to s ekonomickým vývojem vypadá špatně, pak je třeba změnit teorii, která tento vývoj hodnotí. Nelze popřít, že návrh odborového šéfa Středuly posunul ekonomickou debatu také v Česku o krok dopředu.

Autor je komentátor serveru Echo24

autor: Petr Holub
Spustit audio