Práce je pro Američany nadevše i přes možnost neomezené dovolené

Radost v práci, štěstí v práci, práce, happiness manager, manažer štěstí (ilustrační foto)

Novému trendu, který klade důraz na více volného času a méně hodin v práci, se ve Spojených státech příliš nedaří. Jak uvádí německý hospodářský list Handelsblatt, Američané stále považují práci za klíčovou součást vlastní společenské role.

Obyvatelé USA zkrátka zůstávají národem pracantů, kdy v zemi stále dominuje mýtus výkonu za každou cenu. Například o šéfovi firmy Tesla Elonu Muskovi je známo, že v čase dokončování nových modelů své automobilky v továrně prakticky bydlí.

Musk, který je známý jako podnikatel v několika oborech, se vychloubá tím, že týdně odpracuje sto hodin a nikdy si nebere dovolenou. Reprezentuje tak postoj stále platný u mnoha Američanů, že práce je nadevše.

Také ve Spojených státech se přitom objevily první snahy o prosazení kratší pracovní doby. Například největší americká odborová organizace AFL-CIO do svých vizí budoucnosti zahrnula zkrácení pracovního týdne na 32 hodin. To vše za stejný plat jako dosud.

V praxi ale k posunu nedochází. Ostatně na rozdíl od Německa, zaměstnanci ve Spojených státech nemají právní nárok na volbu zkráceného úvazku, byť s patřičně sníženou mzdou. Navíc strávit v zaměstnání co možná největší počet hodin v USA stále zůstává dobrým mravem.

Množství času v práci se přitom mnohdy počítá víc než samotná produktivita. Při pohledu na výkon amerického hospodářství a odpracované hodiny se ukazuje, že americká produktivita práce vzrostla během let 2010 až 2018 pouze o 4,7 procenta.

V Německu to bylo téměř dvakrát více, v Dánsku dokonce produktivita narostla o bezmála 11,5 procenta. Němci přitom v práci stráví skoro o deset procent hodin méně než Američané, Dáni dokonce o 16 procent.

Neomezená dovolená?

Pro takzvané mileniály – tedy lidi narozené mezi lety 1981 až 1996 – je rovnováha mezi časem stráveným v zaměstnání a volnočasovými aktivitami zřejmě důležitější než pro předchozí generace. Nicméně i tak jde podle Handelsblattu mladým lidem více o pracovní flexibilitu než o počet odpracovaných hodin.

Některé firmy proto už ve svých inzerátech nabízejí několikatýdenní možnost práce z domova, aby zaměstnanci neztráceli cenný čas dojížděním. Především start-upy a technologické firmy, jako je například Netflix, pak lákají své nové spolupracovníky na v podstatě neomezenou dovolenou. V průzkumu pojišťovny MetLife bylo právě neomezené čerpání volných dnů největším přáním amerických zaměstnanců.

Počet dnů dovolené podle vlastního uvážení si přálo 72 procent dotazovaných. Dovolená bez limitu tak předčila jiné benefity, jako například úhradu studentských půjček nebo lepší zdravotní pojištění.

V praxi to ale má háček, protože zaměstnanci si čerpání dovolené musí domluvit se svým nadřízeným. Ti volno dát nemusejí anebo po zaměstnancích mohou žádat dostupnost například z pláže v Thajsku nebo na Bali, a to i v nočních hodinách.

Někteří lidé pak mají kvůli čerpání dovolené špatné svědomí. Studie personální agentury Namely zjistila, že ve skutečnosti si zaměstnanci s možností neomezené dovolené vybírají jen 13 dní volna v roce. Pracovníci s tradiční smlouvou naopak v průměru o dva dny více. Například softwarová společnost CharlieHR pak dokonce kvůli nízkému zájmu o dovolenou svou novinku z roku 2015 zase zrušila.

„Když má zaměstnanec nárok na 25 dnů dovolené, má podvědomou motivaci si je vybrat,“ napsal spoluzakladatel firmy Ben Gateley na svém blogu. U neomezené dovolené je to podle manažera přesně naopak. Proto společnost znovu zavedla jasná pravidla, dodává německý deník Handelsblatt.