Porno je i na Twitteru nebo Instagramu. Dítě rodiče-partnera se online chová méně rizikově

28. duben 2020
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Dítě u počítače

Děti v dnešní době tráví stále víc času na internetu. Kromě školní online výuky hrají hry nebo sledují sociální sítě a potřebují být o to víc taky ve spojení se svými kamarády. Do jaké míry se dá pohyb dětí na internetu ohlídat? A jakým způsobem s nimi o nebezpečích ve virtuálním světě mluvit?

„Máme aplikaci Model, přes kterou nám paní učitelka dodává nové učení. Když to mám hotový, tak samozřejmě jdu na telefon,“ říká čtrnáctiletá žákyně osmé třídy Nela Rážová. Přes týden bývá doma s mladším bratrem a někdy taky s matkou, která jezdí střídavě do práce a pár dnů v týdnu zůstává doma na home officu. Pokud maminka zrovna nepracuje z domu, často si spolu volají.

Čtěte také

„Když byla škola, tak jsem na telefonu třeba dvě hodiny za den. Teď jsou to třeba čtyři hodiny. Na internetu jsem víc hlavně kvůli tomu, že si volám s kamarádkama, protože spolu děláme úkoly. Mamka mi věří, doufá v to, že nejsem na nějakých nebezpečných stránkách,“ popisuje Nela.

Kromě chatování s kamarádkami ráda sleduje sociální sítě a hlavně YouTubery. Podobně to má i patnáctiletá studentka víceletého gymnázia Romana Grígerová. Zatímco před uzavřením škol surfovala po internetu asi dvě hodiny, dnes je to i kvůli škole mnohem déle.

Romana svůj pohyb v online prostoru reflektuje. Ví, že by mohla odkládat svůj smartphone častěji a offline prostor kolem sebe víc vnímat. V době koronavirových restrikcí, kdy ji internet spojuje s kamarády a školou, je to ale o něco těžší.

Párkrát jsem se pokoušela odstranit si z telefonu všechny sociální sítě kromě Messengeru. Týden jsem pak vydržela bez Instagramu i třeba YouTubu. A teď, když to mám zpátky nainstalované, si řeknu, že bych mohla vlastně dělat něco jiného než si prohlížet sociální sítě. Že mi to nic nedává a ubírá mi to čas, ve kterém bych mohla dělat něco jinýho, třeba uklidit si pokoj nebo si hrát se ségrou.“ 

Školní osvěta

Osvětu u dětí o tom, jak se chovat bezpečně na internetu a sociálních sítích, do značné míry zastávají školy, což potvrzuje Nela i Romana. Základní pravidla dokáží bez váhání vyjmenovat.

Čtěte také

Používat jenom stránky, o kterých ví mamka, nebo prostě aplikace, který znaj všichni. Nebo na Instagramu mám soukromej účet, kde mě sledují jenom kamarádky,” doplňuje čtrnáctiletá Nela. Na Instagramu a Facebooku má soukromý profil také patnáctiletá Romana.

Nepřijímám žádné cizí lidi. Ale pokusilo se mně kontaktovat pár lidí na Snapchatu, což je aplikace pouze k posílání fotek. Taky jsem to nepřijala, ale přišla mi zpráva, jestli nechci poslat nějakou nahou fotku. To jsem si okamžitě zablokovala účet a nepříjimám žádný žádosti od cizích lidí.”

Rizika internetu rodičům nejnověji připomněl dokumentární film Barbory Chalupové a Víta Klusáka V síti. 

Buďte rodič-partner

Pokud dítě tráví čas na internetu nebo na počítači kvůli škole, konzumuje edukativní obsah a je to pro něj prospěšné, tak v tom nevidím velký problém,” myslí si odbornice na technologie ve vzdělávání Michaela Slussareff. Je samozřejmě dobré pamatovat na to, že děti potřebují taky pohyb a že by u počítače neměly trávit celé dny.

Čtěte také

Pro volnočasové brouzdání na internetu bychom měli dětem nastavit pravidla. Mělo by platit, že v době, kdy se přes internet učí a dělají úkoly, zároveň nechatují s kamarády, nebo se nedívají na jiný obsah, který se školou nesouvisí. Vymezená doba na hraní her, sledování oblíbených pořadů nebo YouTuberů by zase měla mít pevné hranice.

Výzkumy rodičovského mediálního vztahu k dítěti rozdělují otce a matky do tří kategorií. Do jedné z nich spadá benevolentní rodič, který dítě nekontroluje a nechává mu volnost. Jeho úplným opakem je rodič přísně kontrolující. Ten má většinou nainstalovaný rodičovský software, nastavuje pevné časové hranice a kontroluje, co dítě na internetu dělá.

Někde mezi tím stojí rodič-partner, který dítě varuje, mluví s ním o nebezpečných částech internetu, vysvětluje mu, co je to za digitální krajinu a co se tam děje. Ale potom mu právě nechává tu volnost v tom, že má jeho důvěru, ale zároveň má ještě nainstalovanou rodičovskou ochranu, aby zůstaly některé weby ještě blokované. Takový rodič zároveň nastavuje takový vztah, aby se za ním dítě nebálo přijít,” doplňuje Slussareff. 

Kontrolovat dítěti historii ať už na počítači nebo v mobilu není podle Michaely Slussareff nic špatného, protože rodiče jsou zodpovědní za to, co jejich dítě dělá a jestli neprovádí něco nebezpečného. Mělo by o tom ovšem vědět. Rodiče často s dětmi o nebezpečích sexuálních obsahů nemluví Softwary rodičovské ochrany už dnes umí poznat nebezpečné stránky a dokáží kontrolovat specifické servery, na které by se dítě nemělo dostat, včetně pornografických stránek.

Co rodiče hodně často nevědí, je, že velká část pornografického obsahu je taky na Twitteru, Instagramu, prostě na sociálních sítích, které děti úplně běžně používají. A ty úplně jednoduše nezablokujete,” vysvětluje Slussareff. I proto je důležité s dítětem mluvit o tom, co ho může v online prostoru potkat. 

Poslechněte si celý pořad Zaostřeno!

autor: Martina Rasch | zdroj: Český rozhlas
Spustit audio