Malé děti potřebují něhu a řád. Mobily nemají v jejich rukou co dělat, radí pedagog Herman

Dětem do pěti let by podle Hermana neměly přijít do ruky žádné mobily či tablety. „Je to militantní postoj, ale je zdravý. Mozek mobil nepotřebuje. Prvním pravidlem je ukázat dětem reálný svět a teprve potom ten virtuální. Když to uděláte, je velká šance, že se z virtuálního světa vrátí do normálního. Když to bude naopak, zůstanou tam viset a stanou se závislými,“ vysvětluje.

Čtěte také

Komu patří výchova dětí?

Malé dítě podle něj potřebuje být nasycené dvěma principy. „Něhou, kterou zajišťuje máma, a hned vedle toho potřebuje řád, limity a povinnosti. A je potřeba hledat rovnováhu mezi těmito dvěma principy,“ doporučuje.

Herman je také zastáncem tradiční rodiny. „Na prvním místě v rodině je pevný pár, je to máma s tátou. A ten pevný pár řídí žena, aby ta rodina fungovala zdravě. A to se mnoha lidem nelíbí,“ říká.

Pokusy a omyly

Sám je otcem dvou dcer a přiznává, že se ve výchově dopustil řady chyb. „První dceru jsme měli v osmnácti, když jsme ještě sami byli děti. Takže spousta pokusů a omylů a já jsem to řešil průrazností, silou, přísností. A je mi to dnes líto,“ svěřuje se.

Čtěte také

Zákaz bití dětí může přinést větší problém: rezignaci na výchovu, varuje psycholog Klimeš

„Určitě bych teď byl vlídnější, měl bych více pochopení a trávil bych více času doma. Já jsem byl rozlítaný táta. Dělal jsem, co mě bavilo, sportoval jsem, objevoval svět, zkoušel projekty… Když se moc brzo vrhnete do vztahu, nemáte ještě nasycené potřeby, a tak je potřebujete sytit. Když máte děti později, potřeby jsou nasycenější a máte větší trpělivost a nadhled. Čas strávený s dětmi není pak pro vás ztracený, není to povinnost,“ dodává.

„Podruhé už jsem nebyl tak přísný otec. Druhou dceru jsme vychovávali v daleko větší pohodě. Bylo mi 26 let a měl jsem za sebou hodně práce, zastavil jsem se a začal ji poslouchat,“ popisuje.

Vnitřní hlas

O svém přerodu z mechanického strojku do vlídného rodiče napsal úspěšnou knihu s názvem Najděte si svého marťana. Našel si on sám svého marťana?

Čtěte také

Zachovávejme tradice s rozmyslem. Jedna návštěva čerta výchovu dítěte nespraví, varuje psycholog

„Myslím si, že ano. Je to ten vnitřní hlas. Mně paradoxně pomohlo ten hlas najít, když jsem se dostal do nadnárodních firem, když jsem velmi tvrdě pracoval. Nechtěli po mně jen spoustu energie, znalosti a vědomosti, chtěli hlavně tvořivost. Hledali něco jiného, chtěli se odlišit, a to je vlastně to vnitřní dítě.“  

„Takže to, co ve vás ničí odmala – nezastavuj se, nedělej to, rychle, dělej, nepřemýšlej, neraduj se... Tam jsem měl opačný požadavek a objevoval jsem to takzvané vnitřní dítě, protože jsem hledal řešení, které předtím nikdo neviděl,“ vysvětluje spisovatel a pedagog. 

Škola, nadace, nadnárodní firmy

Herman vystudoval pedagogickou fakultu a sedm let učil na gymnáziu. „Strašně jsem se na to po studiích těšil. Trávil jsem tam 12 hodin denně, miloval jsem tu práci. Chtěl jsem ukázat dětem, že škola může být skvělé místo, kam se mohou těšit. Takže jsem se na gymnáziu absolutně realizoval,“ vzpomíná.

Čtěte také

Nezvladatelní žáci? Ani pohlavek, ani sáhodlouhé vysvětlování nejsou účinné, říká pedagog

Po sedmi letech ale přišel syndrom vyhoření. Rok pracoval pro nadaci Open Society Fund a pak našel uplatnění v oblasti nadnárodních společností. „Je to úžasný svět, obrovská míchačka, která vás drtí a zároveň nabízí skvělé možnosti. Byl to pro mě kulturní šok. Rovnýma nohama jsem skočil do neskutečně profesionálního prostředí, do diplomatického oddělení. Na nic si tam nehráli, na žádné vztahy, kamarádství, na žádnou pedagogiku. Zajímá je jen výkon. A mně se tam strašně ulevilo,“ přiznává Herman.

V současné době působí na Palackého univerzitě v Olomouci, na katedře rekreologie. Vyučuje osobnostní a sociální výchovu. „Vlastně se zabýváme zdravým životním stylem ve volném čase. Takže vám řeknu: jsou dvě nejdůležitější věci v životě, první jsou vztahy a druhá je najít svůj talent a jít za ním. Pokusím se vám ty věci ukázat a některé vás naučit,“ popisuje.

Poslechněte si celý rozhovor Ivany Chmel Denčevové s Markem Hermanem. Dozvíte se mimo jiné, jaký má názor na fyzické tresty, jaké je podle něj riziko pro dítě, když rodiče nejsou autoritami, nebo proč nemá rád termín osobní kouč.