Boom umělé inteligence vytvořily pouze PR agentury, jejich sliby se zatím nenaplňují, přiznává odborník

„Některá média, která o AI píšou, totiž v podstatě přejímají zprávy PR agentur, hlavně těch největších hráčů, jako například OpenAI. K tomu si připočtěte, že mají téměř neomezený rozpočet, takže jejich marketing byl opravdu kvalitní a extrémně funkční,“ doplňuje Martinec pro pořad Zaostřeno.

Čtěte také

Umělá inteligence teď klimatickou krizi nevyřeší. Naopak potřebuje čím dál víc energie, varuje Koubský

Podobný boom už podle odborníka popisuje metodika Gartner, resp. Hype křivka, což je nástroj pro pochopení technologických cyklů. Popisuje, jak na začátku expanze nové technologie přijde „velká sláva“ a očekávání.

„Když tuto křivku nakreslím, tak nejdřív očekávání vystřelí rychle vzhůru, kde kulminuje, až narazí na okamžik, kdy už není možné dál vytvářet to, co lidé očekávají. To očekávání bylo až moc velké. Následně tedy křivka spadne, ale zas se začne pomalu zvedat a stoupat, už ale přiměřeně. A my jsme teď s AI někde na vrcholku očekávání,“ vysvětluje Martinec.

V oblasti, ve které animátor pracuje, tak AI prý pomáhá, ale mnoho věcí stále nechápe – například jak fungují ruce, prsty, jak vyjádřit emoce. Už teď ale odborníkům ušetří kolem 35 procent práce, a mají tak čas na to, na co dřív nebyly ani peníze.

AI v literatuře 

Umělá inteligence také promlouvá do oblasti literatury. Za jedním z prvních experimentů, ve kterém šlo o to napsat společně s velkým jazykovým modelem text, a ten následně představit posluchačům a čtenářům, stojí filozofka a spisovatelka Dita Malečková.

Čtěte také

VLTAVA

Buďme drzí a používejme AI tak, jak by se nemělo. Pokusila jsem se o to ve své knize, říká filozofka nových médií Dita Malečková

Pokud má odpovědět na otázku, jak se osvědčila umělá inteligence v kreativním sektoru, případně kdo má teď „navrch“: AI, nebo člověk?, říká: „Žádná definitivní odpověď na to zatím není – nebo možná je, ale osobně jsem k ní ještě nedospěla“.

„Co to vlastně lidská kreativita vůbec je? Často se setkávám s argumentem, podle kterého se i lidé nejdřív učí, vytvářejí ,databáze‘, ,datasety‘. Část svého života přece hlavně nasáváme informace, prohlížíme si obrázky, chodíme do galerií, čteme knihy… a až když jsme správně natrénovaní, můžeme případně začít vytvářet něco originálního – ale ani to není záruka, že z nás nakonec budou velcí umělci,“ vysvětluje filozofka Malečková.

V této úvaze je podle ní mnoho dalších proměnných, ale když to hodně zjednoduší, tvrdí, že kromě talentu člověk potřebuje také píli, a nejen jí. „Když se pak budeme bavit v jazyce neuronových sítí, tak v tuto chvíli probíhá trénování AI, které je ale velmi obecné a určené pro širokou veřejnost.“

Čtěte také

DVOJKA

Umělá inteligence už počítá i s chybami, ujišťuje odbornice a filozofka Dita Malečková

„Asi všichni vědí, že ChatGPT, který je jakousi vlajkovou lodí současné umělé inteligence, získal už během prvního měsíce 100 milionů aktivních uživatelů, což znamená, že máme systém, který musí všem těm lidem také vyhovovat. Takže už ze své definice nemůže být moc kreativní, protože musí vyhovovat vkusu obrovské masy lidí,“ dodává filozofka s tím, že jsou na světě už ale modely, které jsou na kreativitu a emoce přímo orientované.

Kde jsou etické a právní hranice užívání těchto složitých programů? Máme se obávat, nebo jsou to všechno jen přehnané představy? Poslechněte si Zaostřeno Martina Hrnčíře v audiozáznamu.