Umělá inteligence teď klimatickou krizi nevyřeší. Naopak potřebuje čím dál víc energie, varuje Koubský

Digitální technologie dnes podle odhadů spotřebují celosvětově asi dvě procenta elektřiny. Pouze část z toho ale připadá na umělou inteligenci. Velkou část spotřebovávají také kryptoměny nebo hraní počítačových her. „Hodit to tedy celé na umělou inteligenci by nebylo fér,“ podotýká Koubský.

Množství energie, kterou umělá inteligence spotřebovává, ale rychle roste a do budoucna by mohlo být problémem. „Do cen se promítne například zelená daň a elektřina bude stát nevyhnutelně více peněz,“ předvídá Koubský.

I to podle něj bude motivovat technologické firmy k vývoji energeticky méně náročných čipů a výhodnějším řešením při stavbě nových datacenter. Dodává také, že tohle je jedna z největších otázek celého rozvoje AI, protože právě ta rozhoduje o tom, jestli se firmám vyplatí.

Uhlíková neutralita

Firmy, které umělou inteligenci vyvíjí, například Google, často tvrdí, že se snaží získávat energii především z obnovitelných zdrojů. Koubský ale připomíná, že to jsou spotřebitelé jako každý jiný. Připojeni jsou na energetickou síť země, ve které mají datacentrum.

Čtěte také

Když se AI učí, spotřebuje tolik energie jako město. Vědci už teď přemýšlejí, co s tím

„Kdyby si Google postavil datacentrum u nás, což asi neudělá, tak pojede z větší části na elektřině získávané z uhlí,“ dává příklad Koubský.

Pokud by si Google postavil datacentrum v zemi, která má čistější energetický mix, bude i energie, kterou využívá, čistější.

Velké IT firmy své klimatické závazky často řeší tím, že platí „uhlíkové offsety“, kterými kompenzují svou spotřebu „nečisté“ energie. „Právě díky těmto trikům je reálné, aby Google dodržel slib, že nebude produkovat žádné skleníkové plyny do roku 2030,“ připomíná Koubský.

Věc budoucnosti

Zakladatel společnosti Microsoft Bill Gates věří, že právě sama umělá inteligence by mohla přispět k řešení klimatické krize. Koubský na to namítá, že taková myšlenka není reálná, i když je velmi sympatická.

„Zatím dovedeme pomocí umělé inteligence řešit méně náročné úlohy než ty, které souvisí s emisemi, jako je například zpětné vychytávání oxidu uhličitého z atmosféry,“ připomíná Koubský.

Připouští ale, že by v budoucnu mohl existovat nový druh umělé inteligence, který by k řešení klimatické krize přispěl. „Od toho, co máme teď, bych ale moc nečekal,“ uzavírá.

Jak se za patnáct let propsaly datové schránky do české společnosti? Jaké vlivové operace provádí Rusko na českém internetu? Poslechněte si celý Online Plus.