Politolog Svoboda: Rusové okupaci mohou zneužít k tomu, že budou nutit bojovat jedny Ukrajince proti druhým

29. září 2022

Po referendech na Ruskem okupovaných územích Ukrajiny požádali jejich proruští zástupci o připojení k Rusku. Z Luhanské lidové republiky a Záporožské a Chersonské oblasti utíkají přes poslední ruská kontrolní stanoviště Ukrajinci, kteří by nyní mohli být nuceni bojovat v ruské armádě. Jak by probíhala mobilizace na anektovaných územích? A jak chce Rusko zorganizovat anexi nových území?

„Dá se očekávat, že připojení území budou vnesena do Státní dumy a posléze do Rady federace s tím, že bude schváleno připojení oblastí k Rusku,“ říká Karel Svoboda, politolog a rusista z Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.

Hosté:
Karel Svoboda, politolog a rusista z Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy
Vladimír Baar, politický geograf z Přírodovědecké fakulty Ostravské univerzity
Vladimír Balaš, odborník na mezinárodní právo, Katedra mezinárodního práva Právnické fakulty Univerzity Karlovy, poslanec a ministr školství (za STAN)

O anexi by měla Státní duma, dolní komora ruského parlamentu, jednat začátkem příštího týdne. „Rusko přitom bude pravděpodobně projednávat vždy připojení celých oblastí včetně těch částí, které kontroluje Ukrajina. Nedělají si žádné velké starosti s tím, jak je to zorganizované, je-li to legální a podobně,“ doplňuje Svoboda.

Útěky před mobilizací

Už od začátku vyhlášení částečné mobilizace Rusové utíkají zejména do Kazachstánu, Gruzie i Finska. Přestože ruské úřady ještě nedávno mluvily o tom, že hranice uzavírat nebudou, podle Svobody se dá očekávat, že se brzy hraniční přechody uzavřou.

Čtěte také

„Situace prchajících Rusů je složitá, protože velká část z nich sice utíká před mobilizací, důvodem však rozhodně není to, že by nesouhlasili s válkou,“ míní Svoboda. Ruské úřady už přitom na hranicích staví mobilizační kanceláře a začínají rozdávat povolávací rozkazy lidem, kteří se je snaží překročit.

Vedle mobilizace samotných Rusů se mluví i o mobilizaci Ukrajinců z Chersonské a Záporožské oblasti. „Rusové okupaci mohou zneužít k tomu, že poženou lidi na frontu a budou nutit bojovat jedny Ukrajince proti druhým. Samozřejmě je pak otázkou, jak bojeschopné tyto jednotky budou,“ popisuje Svoboda.

Všechno, co mezinárodní společenství doposud dělalo, je to jediné, co si lze představit.
Vladimír Balaš

Podle politického geografa z Přírodovědecké fakulty Ostravské univerzity Vladimíra Baara nebudou mobilizovaní Ukrajinci rozhodně spolehlivými bojovníky. „Lze to však zařídit tak, že jednotky budou mít v týlu pravověrné Rusy nebo kolaboranty, kteří Ukrajince při pokusu o přeběhnutí zastřelí tak, jak se to dělo za druhé světové války,“ vysvětluje Baar.

Ženevské úmluvy o uprchlících

„V mezinárodním právu najdeme celou řadu ustanovení, která se týkají referenda za situace okupace státu. Tím nejdůležitějším jsou Haagské úmluvy, které referenda zakazují, a na ně se pak odvolává řada dalších dokumentů. Kromě toho je to zakázáno Čtvrtou ženevskou úmluvou z roku 1949, která se týká ochrany civilního obyvatelstva. A zakazuje to i samotná Charta OSN,“ vysvětluje Vladimír Balaš, odborník na mezinárodní právo, pedagog z katedry mezinárodního práva Právnické fakulty Univerzity Karlovy a ministr školství.

Mezi donucovací opatření, která by mezinárodní společenství mohlo v současnosti využít k vymáhání této legislativy, patří zejména ekonomické, politické, diplomatické a komunikační sankce.

Čtěte také

„Vzhledem k tomu, že Rusko je stálým členem Rady bezpečnosti OSN, odpadá použití síly. Všechno, co mezinárodní společenství doposud dělalo, je to jediné, co si lze představit. Možná lze ještě zpřísnit některé ekonomické sankce,“ dodává Balaš.

Ženevská úmluva o ochraně obyvatelstva se vztahuje i na Ukrajince na anektovaných územích, která jsou z hlediska mezinárodního práva považována za okupovaná území. Rusové, kteří utíkají před mobilizací, jsou však některými státy považováni za bezpečnostní hrozbu a jejich situace je z hlediska práva komplikovaná.

„Myslím si, že nespadají do definice Ženevské úmluvy o uprchlících, takže je spíše otázkou, jak se s nimi vypořádají jednotlivé státy,“ míní Balaš.

Poslechněte si celé Téma dne v audiozáznamu. Moderuje Martina Mašková.

Spustit audio

Související