Libor Dvořák: Referenda na okupovaných územích na Ukrajině jsou jen parodie a podvod
Od pátku do úterý se ve čtyřech okupovaných regionech na východě a jihu Ukrajiny hlasuje o tom, jestli se tato území mají připojit k Rusku. Očekává se, že Kremlem dirigovaná referenda dopadnou podobně jako hlasování v roce 2014, kterým Moskva ospravedlnila anexi poloostrova Krym. Ani tentokrát nebudou jejich výsledky uznány v zahraničí, ze Západu už dopředu zněla slova jako parodie, podvod nebo historická chyba.
O referendech se mluví už od samého počátku války na Ukrajině, ale velmi dlouho se nevědělo, kdy přesně se odehrají. Původně se mluvilo o takzvaném jednotném volebním dnu 11. září.
Čtěte také
V tomto termínu se konaly regionální volby v Rusku samotném a symbolika byla celkem jasná: jsou to přece příští ruská území, tak proč by se o jejich dalším osudu nerozhodovalo ve stejný den, kdy se hlasuje i jinde v Rusku, i když o jiných věcech.
Jenže tento termín z důvodů ne zcela jasných padl a Kreml začal mluvit o listopadu, aby posléze toto „všelidové hlasování“ odsunul na neurčito. A nakonec je zase všechno jinak: referenda byla vyhlášena pouhé čtyři dny před začátkem jejich konání. Je samozřejmě otázka, proč tomu tak je.
Putin hraje vabank
Jako nejpravděpodobnější se zdá, že Vladimiru Putinovi se v atmosféře stejně překotně vyhlášené částečné mobilizace bude mimořádně hodit, když se tato území stanou v uvozovkách regulérní součástí Ruska, aby bylo možné rozmístit na nich ruské vojáky, kteří se pokusí rozdrtit současnou úspěšnou ukrajinskou protiofenzívu.
Čtěte také
Důvodů je ovšem víc. S příchodem podzimu se naprosto zřetelně ukázalo, že Rusko nejenže nedokázalo zajistit si plnou kontrolu nad Chersonskou a Záporožskou oblastí nebo nad Luhanskou a Doněckou pseudorepublikou, ale že dokonce začíná nad některými teritorii kontrolu ztrácet. A tak je jednoduše úředně prohlásí za svá – a problém bude možno považovat za smetený ze stolu.
Zajímavou souvislostí je summit Šanghajské organizace pro spolupráci v Samarkandu, který Putin považoval za základ „východního NATO“, ale který skončil zřetelně jinak, než právě předpokládal. Už během summitu musel ruský prezident přiznat, že Peking má v souvislosti s ruským vpádem na Ukrajinu „starosti“ a „otázky“. Indický premiér Módí mu pak rovnou a jednoznačně řekl, že „dnes není doba pro války“. Na to prý Putin odpověděl, že „Rusko udělá vše proto, aby to skončilo co nejrychleji“.
Reakce Západu na pořádání těchto takzvaných referend se dala předem předpokládat. Německý kancléř Scholz, francouzský prezident Macron, estonská premiérka Kallasová nebo polský prezident Duda rovnou prohlásili, že výsledky jednoduše neuznají. Ostatně v tomto ohledu se dá říct, že Západ bude zcela či téměř jednotný. Jiná věc je, že to je Putinovi víceméně jedno: on hraje vabank a ustupovat víceméně nemá kam – ani v otázce „referend“.
Autor je komentátor Českého rozhlasu
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
