Politické ovlivňování kauz jsem zažil, od Benešové to ale nečekám, říká žalobce Šereda

14. květen 2019

V Praze a dalších velkých českých i moravských městech v pondělí opět demonstrovaly desítky tisíc lidí. Sešly se už potřetí za sebou a další protest plánuje pořadatelský spolek Milion chvilek pro demokracii na příští týden. Důvodem je jmenování nové ministryně spravedlnosti Marie Benešové.

Její výběr Andrejem Babišem (ANO), který je sám obviněn v případu Čapí hnízdo, a také slova Benešové o možném zrušení vrchních státních zastupitelství, vyvolaly obavy o další osud justice nebo možné ovlivňování kauz.

Tématu se věnuje Zaostřeno, jehož autorkami jsou Jana Klímová a Marie Bastlová. Hlavně o pravomocích ministryně v pořadu mluví šéf tzv. speciálního odboru závažné hospodářské a finanční kriminality Vrchního státního zastupitelství v Olomouci Petr Šereda.

Ovčáček: V demokracii se náměstí neustupuje. Minář: Benešová ohrožuje nezávislost justice

Jiří Ovčáček

Spolek Milion chvilek pro demokracii svolává další demonstraci proti jmenování Marie Benešové ministryní spravedlnosti. Požaduje její demisi a sedm pojistek pro nezávislosti justice. Je potřeba ji hájit v ulicích, nebo jde o manipulaci davů, když stačí projevit svůj postoj v demokratických volbách?

Hrozí podle vás s příchodem Marie Benešové na ministerstvo spravedlnosti ohrožení nezávislosti justice?  
Já myslím, že bezprostředně ne. Paní Benešová byla prokurátorkou, nejvyšší státní zástupkyní a ministryní spravedlnosti v Rusnokově vládě. Sama zažila odvolání z funkce nejvyšší státní zástupkyně vládou bez udání důvodů, tehdy ale bylo jasné, že z politických, takže bych očekával, že bude bránit něčemu podobnému.

Paní Benešová také zakládala speciální odbory při vrchních státních zastupitelstvích, takže opět bych neočekával, že bude svoje dílo ničit. Ale samozřejmě, lidé se mohou měnit, jejich motivace se mohou měnit, takže uvidíme, s čím paní ministryně přijde.

Ministryně přišla s myšlenkou zrušit vrchní státní zastupitelství a vrchní soudy. Co tomu říkáte?
O tomto nápadu se mluví už dlouhá léta a vždycky je to v nějakých vlnách. Naposledy to bylo, když se připravoval nový zákon o státních zastupitelstvích, ale nakonec se ta myšlenka zavrhla. Byla k tomu celá řada důvodů, protože odpověď opravdu není jednoduchá. Základem je, že máme třístupňové řízení. Před soudem 1. stupně, pak odvolací soud a o mimořádných opravných prostředcích rozhoduje nejvyšší soud.

Můžeme si říct, že zrušíme vrchní stupně, tedy soudy i zastupitelství, ale proč třeba nezrušit okresní stupně? Máme totiž řadu okresních soudů nebo okresních státních zastupitelství, kde jsou třeba jen čtyři státní zástupci. Nebo teď jsem četl článek, že u jistého soudu je pouze jeden trestní soudce. Takže se ptám, jestli je u takových malých složek vůbec možná nějaká specializace.

Pravomoci ministryně spravedlnosti

Co jsou podle vás hlavní pravomoci, které má ministr spravedlnosti? Tedy jak teoreticky může ovlivnit živé kauzy nebo rozkolísat justici?  
Obecně má řadu kompetencí a může se jich chopit více nebo méně intenzivně. Je tam možnost podávat stížnosti pro porušení zákona, jako mimořádný opravný prostředek. Může si vyžadovat informace z trestních kauz, pokud to potřebuje k výkonu své funkce, což je velmi vágní vymezení v zákoně. Má vliv na jmenování nových funkcionářů státních zastupitelství a soudů, což je velmi významná kompetence. Je to také kárný žalobce, takže může podávat kárné žaloby. Nechci nic předjímat, ale jak se ukazuje na situaci v Polsku, Maďarsku a dříve asi i na Slovensku, tak i tento institut může být zneužitelný.

Petr Honzejk: Benešová jde záměrem propouštět vzorné vězně správným směrem. Česko se ale jen tím ze „zavírací mánie“ nevyléčí

Petr Honzejk

Změna situace, kdy u nás do vězení míří dvakrát víc lidí než v západní Evropě technicky vyžaduje dvě věci. Zaprvé zmírnění zákonných postihů za bagatelní trestné činy. A zadruhé změnu přístupu státních zástupců a soudců k udělování alternativních trestů a podmínečnému propouštění vězňů, u kterých je šance, že nepropadnou recidivě. Zhruba tak, jak navrhuje Marie Benešová. Hrozí, ze dobře míněný návrh od Marie Benešové vyzní do ztracena a ČR se ze zavírací mánie nevyléčí.

Myslíte podávání kárných žalob? Třeba že se jimi člověk nějak uvláčí?  
Může to tak být, ano. Další velká kompetence ministra je stanovení rozpočtu, tím se dá samozřejmě také ovlivnit spousta věcí. A co je hodně důležité, to jsou speciální útvary na vrchních státních zastupitelstvích. Tady je obecně slabé místo. Upozorňoval jsem na to už před mnoha lety, že tyto odbory zřizuje a zároveň jim vymezuje kompetence pouze ministerská vyhláška. Tu může ministr spravedlnosti kdykoliv změnit.

Takže ministr je může vyhláškou zrušit?
Čistě teoreticky to možné je. Prakticky asi ne, protože by to vyvolalo velmi silnou odezvu, ale teoreticky ano. Nebo jim třeba může upravit působnost, vymezit jinak trestné činy, kterými se mají tyto útvary zabývat.

Mohlo by se to upravit i zpětně? Tedy i na rozjeté kauzy?
Ano, je to procesní předpis a u nich zákaz retroaktivity neplatí. Ale bavíme se teoreticky.

Má ministr i nějakou možnost zasáhnout do jakékoliv kauzy, jako je třeba Čapí hnízdo, tedy ve fázi, kdy už je před rozhodnutím o podání obžaloby?
V principu to čistě teoreticky možné je. Může podat například stížnost pro porušení zákona, kterou lze podat proti jakémukoliv rozhodnutí i v přípravném řízení. To znamená třeba i proti usnesení o zahájení trestního řízení a zažil jsem i kauzy z éry ministra spravedlnosti Pavla Němce, kdy těsně před ukončením  funkce ministra podával stížnosti pro porušení zákona právě podobným způsobem.

Jan Januš: Benešová chce rušit vrchní soudy, musí ale ještě vybrat jejich nové šéfy

Marie Benešová na zasedání vlády

Marie Benešová se do křesla ministryně spravedlnosti posadila teprve před týdnem a za sedm dní vzbudila tolik pozornosti, kolik se jejímu předchůdci Janu Kněžínkovi nepodařilo získat ani za deset měsíců v úřadu.

O jaké šlo kauzy?
K tomu se nemohu vyjadřovat. Ale myslím, že tehdy šlo o stížnost pro porušení zákona, a  pokud se nepletu, tak to bylo proti usnesení o zahájení trestního stíhání nebo proti rozhodnutí o stížnosti proti takovému rozhodnutí. Přitom to bylo ve fázi, kdy už probíhalo soudní řízení… Takže teoreticky zasahovat do kauz lze. Prakticky je to ale problematické.

Proč?
Ta kauza (Čapí hnízdo) je vlastně v závěrečné fázi. Nevím, jestli to státní zástupce avizoval, kdy chce rozhodnout o návrhu na podání obžaloby policejního orgánu, ale předpokládám, že je to otázka týdnů, maximálně měsíce. Tedy rozhodnutí státního zástupce padne asi dřív než by mohlo padnout případné rozhodnutí ministryně, jestli podá stížnost pro porušení zákona.

Stíhání na objednávku?

Vaše státní zastupitelství má také citlivé kauzy. Třeba kauzu kolem mýta, kde byla domovní prohlídka u pana Jaroslava Faltýnka (ANO). Cítíte se teď po výměně ministra víc pod tlakem?
Já výměnu ministryně spravedlnosti nevnímám v kontextu nějakých konkrétních trestních kauz. Nemám pro to jedinou indicii. Dívám se s otevřeným hledím, jsem zvědavý, s čím paní ministryně přijde. Myslím, že může přinést svěží vítr a oprášit debatu nad některými věcmi, takže a priori bych se toho opravdu neobával. Co se týče kauz, které tady v Olomouci zpracováváme, tak já jsem zažil, co jsem ředitel útvaru od roku 2011, jenom jednou takový přímý politický vliv na nějakou kauzu. Nemyslím si, že by nyní k něčemu takovému došlo.

Lukáš Jelínek: Benešová zaskočila i Babiše

Demonstrace na pražském Staroměstském náměstí proti premiérovi a nové ministryni spravedlnosti

Andrej Babiš v ulicích mezi demonstranty proti jmenování Marie Benešové ministryní spravedlnosti chyběl. Přesto jí však v uplynulých dnech zasadil nejtvrdší rány.

Kdy to bylo?
Myslím, že to můžu říct. Bylo to po tzv. realizaci v kauze Nagyová. Tehdejší ministr spravedlnosti Pavel Blažek na VSZ Olomouc poslal žádost o informace, bylo tam asi 40 otázek. Jednalo se o konkrétní věci k té trestní kauze. Nestandardní bylo, že ten dopis přišel přímo, nikoliv prostřednictvím nejvyššího státního zastupitelství, což bývá pravidlem. Samozřejmě ministr má právo žádost podat, ale tehdy odpovědi nedostal. Navíc také došlo ke změně vlády a tím i ministra spravedlnosti.

Tou se tehdy stala právě Marie Benešová. Ta žádné otázky neposílala?   
Ne. Za její éry žádný takový dopis nepřišel.

Marie Benešová napsala pro prezidenta Miloše Zemana analýzu, v níž konstatuje, že v ČR existuje trestní stíhání na objednávku. Co si o tom myslíte?
Já jsem takovou analýzu neviděl a těžko ji můžu komentovat. Ale nepochybně je možné, že v trestním řízení může dojít k omylům nebo chybám. Ale je tu nastaven systém opravných prostředků a o vině každého nakonec vždy rozhodne soud. Než to tam dojde, zpracovává to policejní orgán, nad ním je dozorový státní zástupce a nad ním ještě dohledový státní zástupce, který může korigovat případné chyby.

Následně o věci rozhoduje soud 1. stupně, 2. stupně a případně Nejvyšší soud. Takže není jednoduché projít takto složitou procedurou s kauzou, která by byla úplně uměle zkonstruovaná. Na druhou stranu jsou případy ovlivňování trestního řízení, to je pravda. Jde o případy různých obviněných policistů, soudců a myslím, že už byl obviněn či odsouzen i státní zástupce. Ale to není systémová věc, to jsou individuální selhání.

Poslechněte si celý pořad Zaostřeno.

autoři: Marie Bastlová , jkl
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.