Pokud má chátrající budova majitele, je to často nátlak na památkáře, říká zastupitel a spoluzakladatel serveru Prázdné domy Zeman

Vyšehradské nádraží patří mezi nejohroženější památky v Praze|foto:Tomáš Vodňanský, Český rozhlas, Český rozhlas

„Na majitele můžeme vytvářet uměřený tlak, což znamená, že se můžeme ptát, různě ho žádat, nebo být i nepříjemní v tom, že tlačíme na záchranu domu.“

Pokud ale prázdnou budovu vlastní stát či město, je možností podle Zemana víc.

„Proto, že je to majetek nás všech, i když si to mnohdy neuvědomujeme. Takže můžeme vyvíjet tlak na to, aby byla využívána,“ dodává.

Existuje cílené chátrání, což je příklad pražského nádraží Vyšehrad.
Petr Zeman

Zemana nejvíc rozčilují budovy, které chátrají takzvaně zaviněně. „Když jsme zakládali naší databázi, bylo to hlavně proto, abychom zmapovali situaci a udělali z toho společenský problém,“ popisuje.

„Existuje cílené chátrání. Ostatně – každý to může vidět na příkladu pražského nádraží Vyšehrad. Při mapování jsme zjistili podstatnější věci, a to jsou hlavně majetkové spory, které to celé komplikují. Takový majetkový spor znamená soud, což jsou v Česku nejméně tři roky, nebo pět let, když jde o Nejvyšší soud. A za těch pět let se dům v původně dobrém stavu klidně stane chátrajícím, třeba i s poruchou statiky. Je vykradený, vypáleny a tak dál. To je mnohem větší problém.“

Vyšehradské nádraží patří mezi nejohroženější památky v Praze|foto:Tomáš Vodňanský, Český rozhlas, Český rozhlas

Zaviněné chátrání je podle Zemana nejčastěji vidět u památkově chráněných objektů. „Kdy majitel počítal s tím, že si ho přestaví podle své libosti, ale to tak snadné není. Takže nemovitost nechává chátrat.“

Najednou na návětrné straně chybí na střeše pár tašek, do budovy začne pršet, nebo se nechá otevřený pro jindy nezvané návštěvníky. 

„Je to vlastně nátlak na památkovou péči a na město, aby mu umožnili třeba přestavbu. Bohužel, v Praze to je tak, že cena nemovitostí neklesá, a to i když dům chátrá. Nakonec jde o samotný pozemek, protože budova je ve špatném stavu. Ceny ale stále rostou, daň z nemovitosti je velice malá, takže se jim to vyplácí. Je to problém města, protože někdo může držet budovu, platit minimální daň a pořád se mu vyplatí,“ popisuje.

Kláštery, průmyslové budovy či zámky

Zeman přiznává, že se chátrajícím budovám věnuje už dlouho. „Byl to důvod, proč jsem chtěl na magistrát, protože mě tato problematika zajímá už delší dobu. Bylo to mé téma. I na magistrátu se tak už našly domy, a nacházejí dál, které byly prázdné.“

Čtěte také

RáDIO PRAHA

Chátrající usedlost Cibulka v Košířích dostane novou podobu. Jako první tu vznikne kavárna

Některé už skončily v rukou nových vlastníků, ale jsou takové, které na své využití dál čekají. „Mění se doba. Místo industriální se dnes už věci vyrábějí někde jinde. Tím máme problém, co dělat s původně průmyslovými budovami.“

„Stejný problém byl dřív s kláštery. Byla to vždy obrovská budova v téměř každém městě, která měla kolem sebe spoustu ekonomických provozů, lesy, polnosti, pivovary, lihovary. To v jednu chvíli ztratilo význam a pak se těžce nacházelo jejich další využití.“

Petr Zeman, spoluzakladatel projektu a databáze Prázdné domy|foto:Kristýna Hladíková, Český rozhlas

„Za bolševika to bylo tak, že se tam posílali vojáci. Jakmile se vojsko profesionalizovalo a odešlo, tak budovy opět ztratily opodstatnění.“

Vojáci budovy často přestavěli, ale alespoň je používali. „Kupodivu po nich zůstala alespoň samotná podstata budov, ale lidé například v jednotných zemědělských družstvech (JZD) se chovali hůře.“

Celý pořad Hovory Davida Šťáhlavského najdete v audiozáznamu.