Pokrok v léčbě leukémie jde mílovými kroky dopředu, říká hematolog Michael Doubek

DNA
DNA

Lékaři z Masarykovy univerzity v Brně zkoumají dědičnost leukémie a už dnes dokážou pomáhat potenciálně ohroženým lidem nejen včasnou diagnostikou.

„Spousta leukémií vzniká náhodně, ale u některých lidí opravdu existují vrozené predispozice k nádorovým nemocem včetně leukémií. Tyto dispozice se snažíme vyhledávat a popisovat,“ říká host Studia Leonardo hematolog Michael Doubek z Interní hematologické a onkologické kliniky Fakultní nemocnice Brno.

Predispozici jsou lékaři schopni zjistit z tzv. germinálního genomu, tedy DNA, kterou dědíme. „Protože u každé rodiny může být predispozice trochu jiná, dosud nepopsaná, tak musíme vyšetřovat zdravé i nemocné členy rodiny, ve které se toto nádorové onemocnění vyskytuje.“

„Leukémie jsou nemoci poměrně vzácné. Výskyt u nás je kolem 10 až 13 tisíc případů na sto tisíc obyvatel, tedy přes tisíc nových případů nemoci ročně.“

Leukemie znamená bílá krev, tedy v krvi nebo v kostní dřeni dochází z mnoha důvodů k množení určitých skupin bílých krvinek.
Michael Doubek

Důsledkem rozrůstání jedné skupiny bílých krvinek na úkor ostatních krevních řad je úbytek zdravých bílých krvinek, krevních destiček a červených krvinek. „Pak člověk může trpět chudokrevností, krvácením, infekcemi a podobně.“

Zajímavé je, že u chronické leukémie se často nemoc zjistí, aniž by lidé měli příznaky. „To je dobrá zpráva, protože pak máme hodně času problém řešit.“

„Ale u akutních leukemií je příznaků mnohem víc, bohužel nejsou příliš specifické. Může to být únavnost, slabost, pocení, opakované infekce, krvácivé projevy nebo zvětšené uzliny. Pokud nemoc přichází pozvolna, což často bývá, tak sám nemocný nemusí tyto problémy vnímat,“ vysvětluje hematolog.

Zatímco u akutních leukemií mohou od prvních příznaků do závažných komplikací uplynout dny, maximálně týdny, u chronických leukémií je průběh nemoci postupný. „Dnes jich spoustu zjistíme ještě ve stadiu, kdy se nemoc neprojevuje.“

Přístup k oběma základním typům leukémie je zcela odlišný. V případě těch chronických jako je chronická lymfatická leukemie, která je u nás nejčastější, se asi 50 % nemocných nikdy léčit nemusí. Nemoc jim nedělá potíže. Jsou ale podskupiny, kde průběh této nemoci je velice závažný a pacient se léčit musí.
Michael Doubek

„Naštěstí máme ve srovnání s obdobím třeba před 15 lety daleko více cílené terapie pro všechny druhy leukemií... Takže situace se velmi výrazně zlepšuje a léčiv, které blokují nejrůznější proteiny nebo signální dráhy v buňkách či antigeny jejich na povrchu přibývá a stávají se součástí běžné terapie.“

V současné sobě se také dostává do rutinní léčby imunoterapie nádorových onemocnění. „Podání například modifikovaných zdravých T-lymfocytů nemocného, tedy se vyndají z těla, modifikují se, aby cíleně rozlišovaly nádorové onemocnění, které člověk má a podají se mu zpátky.“

„Takže pokrok v poslední době jde mílovými kroky kupředu... Zejména u akutní lymfoblastické leukemie či chronické myeloidní leukemie vidíme dramatické zlepšení úspěšnosti léčby,“ chválí medicínský pokrok hematolog Michael Doubek.

Spustit audio
autoři: Josef Kluge, Ondřej Čihák

Související