Žít s leukémií jako s diabetem? Díky biologické léčbě. „Protonová léčba se víc rozšíří v budoucnosti,“ říká přední onkolog

24. listopad 2015

Podle profesora Jiřího Vorlíčka chce 99 % pacientů znát pravdu. Říká jim diagnózu. Ne prognózu. Ta se stále mění s tím, jak postupuje výzkum. Je na pacientovi, ale i lékaři, rodině a kamarádech, jak se s informací o rakovině vyrovná.

Každý třetí člověk v ČR dostane zhoubný názor. „Trend se zvyšuje. Je to normální vzhledem k tomu co se děje,“ říká onkolog Jiří Vorlíček. A co se podle něj děje? Zvyšuje se věk, zlepšuje se blahobyt, jiné choroby byly vymýceny... „Je prostě mnohem snazší se toho onkologického onemocnění dožít.“

Biologická léčba: zatím nevyléčí

Hodně se dnes diskutují nové metody: biologická léčba a protonová léčba. „Biologická léčba je podávání léků/látek, které působí přímo proti nádorové buňce. Nepoškozují zdravé buňky. Na rozdíl od chemoterapie, kde je spousta nežádoucích účinků. Biologická léčba je více specifická, více cílená,“ vysvětluje.

„Bohužel zatím žádná biologická léčba není taková, aby člověka vyléčila. Jedná se o prodlužování života. Někdy velmi významné. Jako třeba u chronické myeloidní leukémie. Co do doby dožití se z této diagnózy díky biologické léčbě stalo v podstatě něco jako diabetes. Člověk s tím může žít.“

Protonová léčba: zatím málo studií

U jiných onkologických onemocnění ale biologická léčba prodlužuje život jen o měsíce. „Ale jsme na začátku. A uvidíme, jak se to bude vyvíjet. Zatím se to vyvíjí hodně bouřlivě.“ Na budoucí vývoj spoléhá taky protonová léčba.

Přístroj s gantry a pacientem

„Je to moderní, nová léčba zářením. Je rozhodně na místě tam, kde je vyzkoušená, kde na to jsou klinické testy. Na celou řadu nádorů ale neexistují studie, takže tam jsme zdrženliví.“

Protonové centrum

V ČR stojí velké Protonové centrum. Podle Vorlíčka není dostatečně využívané, protože „nemá tolik pacientů, kteří by mohli být léčeni podle těch vědeckých základů“ (tzn. podle typu onemocnění, na které existují klinické studie). Protonové centrum proto často hledá pacienty i v cizině.

„Protonová léčba bude v budoucnosti určitě více rozšířená. Chce to jen víc klinických studií, aby se řeklo: Tenhle nádor z toho 100% profituje a na tenhle nádor stačí něco jiného.“ Základem každé léčby je ovšem podle Vorlíčka komunikace s pacientem. Ten musí především vědět, co se děje.

Jiří Vorlíček

Každý chce znát pravdu

„Já pacientům říkám jenom pravdu. Ale zeptám se ho, jestli chce pravdu znát. 99 % chce a ten 100. přijde po 14 dnech. Nějakou pravdu chtějí znát všichni,“ zdůrazňuje lékař. „Říkám především diagnózu. Neříkám prognózu. Tu jenom na výslovné vyžádání. Na ní se lidi ptají později. A ne všichni.“

Když pacient ví diagnózu, mnohem víc pak důvěřuje lékařům. Zvlášť u tak nekompromisního onemocnění. „U každého je průběh vyrovnání se s nemocí stejný. Popsala ho už Kübler-Rossová před 50 lety. Je to opravdu jak z učebnice: zoufalství–zklamání–hledání naděje–vyrovnání,“ popisuje.


Model Kübler-Rossové
známý jako 5 fází smutku
1. popírání („Cítím se dobře.“)
2. hněv („Proč já?“)
3. smlouvání („Udělám cokoli.“)
4. deprese („Stejně umřu.“)
5. smíření („Měl bych se na to připravit.“)
zdroj: Wikipedie

Prevence

Lékaři dnes často zastupují faráře nebo duchovní a dávají pacientům naději. Stejně jako rodina nebo přátelé. Jak snížit riziko nádorových onemecnění? Recept je prý jednoduchý: nekuřte, netloustněte a dělejte nějakou fyzickou aktivitu (jako naši předci).

„Jezte cokoli v přiměřeném množství,“ reaguje na dotaz po zdravých potravinách. Vorlíček ale taky upozorňuje, že jsou různé druhy rakovin. 20 % z nich je nezhoubných. Ale ani těch zbylých 80 % zhoubných nekončí nutně smrtí. „Prakticky všechny pacienty s rakovinou varlat zachráníme,“ říká lékař.

Více uslyšíte v iRadiu.

autoři: Jan Rosák , rota
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.