„Pojďmež spolu na junácký mejdan“

Když natáčíte rozhovory s lidmi, kteří za nacistické okupace nebo za komunistického režimu neohýbali páteř a nevzdali se svých zásad, kteří bojovali v zahraničních armádách, působili v odboji nebo prostě raději volili kriminál, než aby se drželi stranou od potíží, nemůžete si nevšimnout, jak často chodili v mládí do skautských oddílů.

Jistě, není to žádné pravidlo, nicméně silná vzpomínka na vstup do skautského oddílu se objevuje v mnoha případech, spolu s konstatováním, že právě tam je třeba hledat „začátek cesty“, že právě tam se dotyčný naučil postarat se sám o sebe, tam zjistil, co je to přátelství, vytrvalost a věrnost myšlence, co znamená držet slovo a stát druhém po boku nejen v dobách klidu, ale i ve zlých časech.

Současně si nelze nevšimnout, jak moc se skauting a jeho zásady protivil moderním diktaturám – a je to logické: základní principy se zde navzájem vylučují. Celkem třikrát byli skauti v Československu zakázáni: v roce 1940 se o to postarali nacisté, v roce 1949 nová komunistická moc a roku 1970 normalizační husákovský aparát.

Jen pro ilustraci: za protektorátu se o skautech psalo jako o „malých zednářích“, v 50. letech zase jako o „práčatech plutokracie“ a „budoucích žoldácích imperialismu“…

Britský původ – a osobité české rysy

Logo|foto:Český rozhlas

Jaké jsou vlastně počátky skautingu? Jedné z britských jednotek v Burské válce velel lord Robert Baden Powel, kterého zaujala šikovnost dospívajících kluků, přenášejících zprávy přes nepřátelské linie. Pokusil se pro ně připravit program, který by je vedl k sebezdokonalování, v imperiálním, ale nikoli pouze vojenském duchu.

Myšlenka se ujala, a Baden Powel založil v lednu 1908 první organizaci – The Boy Scouts - a napsal knihu Scouting for Boys. Scout znamená anglicky stopař nebo zvěd. Zhruba o dva roky později se začaly podobně organizovat i dívky. K základům skautingu je ale třeba počítat například i Lesní moudrost, společenství, které založil v roce 1902 spisovatel Ernest Thompson Seton.

Otcem českého skautingu byl pak profesor tělocviku Antonín Benjamin Svojsík, který se už v roce 1911 dozvěděl o Baden Powelových aktivitách a záhy se rozhodl přinést jeho myšlenky do českých zemí. Sepsal knihu „Základy Junáctví“.

Bývalý vodní skaut, překladatel, editor a spisovatel Jindřich Pokorný (1927-2014) psal o českém skautingu v Revolver Revue č. 27, že měl odpočátku „osobité rysy, o nichž se jeho světovému zakladateli lordu Baden-Powelovi ani nesnilo. Počínaly samotným přídomkem ´Junák´ (v meziválečných letech Svaz junáků skautů Republiky československé), kvůli němuž si leckterý zastánce jeho ideálů vytrpěl svoje.

´Tak co junáku, nedáš si šluka,´ pobízeli ho spolužáci na školním WC, a i profesoři si občas přisadili: ´Pojďmež spolu na junácký mejdan,´ vyvolávali nešťastníky k tabuli s odkazem na jihoslovanskou bohatýrskou klasiku.“

Logo|foto:Český rozhlas

Připomeneme skautské oběti

Skautům je věnován nedělní dokument z cyklu „Příběhy 20. století“. Nepokoušíme se v úplnosti postihnout dlouhou skautskou historii, stejně složitou, jako české dějiny 20. století, ani se nesnažíme zaznamenat všechny významné postavy hnutí.

Chceme ukázat několik osudů, příběhů, události, které jsou pro moderní československé dějiny příznačné. A také připomenout, že mnozí skauti zaplatili za svou statečnost a vytrvalost životem nebo dlouhými roky v kriminálech a koncentračních táborech.

V nedělních Příbězích budou na skautské mládí kromě Jindřicha Pokorného vzpomínat například katolický kněz Karel Fořt (1921-2014), politický vězeň Radomil Raja (1923) nebo odbojář a rovněž vězeň komunismu Zdeněk Zelený (1924). Pořad, který tentokrát připravil Adam Drda, uslyšíte na ČRo PLUS v obvyklém čase – krátce po 20:00 hodině.