Pohřeb shozem i Eskymák s tuleněm v hotelu. Doufali jsme, že nás lidé prokouknou, vzpomíná Dušek
Neotřelý herec a skvělý improvizátor – právě tím je Jaroslav Dušek, dnes známý především jako divadelní a filmový herec. V první polovině 90. let byl zaměstnancem Československého, později Českého rozhlasu a jeho jméno bylo spojeno se satirickými pořady skupiny umělců, vystupujících pod názvem Rádio Mama. „Jakmile jsme řekli, že peníze nejsou problém, tak druhá strana začala reagovat vstřícně,“ vzpomíná Dušek na dobu, kdy s pořadem Přepadení objedával bizarní služby.
Lidé kolem Jaroslava Duška – Lumír Tuček, Jana Tučková, Lenka Vychodilová, Soňa Pajerová, Máš Vrbová, Petr Knotek a další – začali s tehdejším Československým rozhlasem spolupracovat v roce 1991. Dramaturgem většiny jejich pořadů byl Dušan Všelicha, který v rozhlase působil už od roku 1981.
„Mělo to rozmanité ohlasy, příznivé, nepříznivé i podrážděné,“ vzpomíná Dušek v rozhovoru pro Český rozhlas Plus. „My jsme totiž vtrhli na stanici Praha, kde byl věkový průměr posluchačů asi 72 let. A tam jsme dělali vylomeniny.“
Čtěte také
Dušek mohl v rozhlase neuvěřitelným způsobem rozvinout osobitý styl improvizačního umění, který do té doby znali především jen návštěvníci představení divadla Vizita, které Dušek v roce 1981 spoluzakládal.
Proměnil se v živel – slovního ekvilibristu, gejzír nápadů, rozvíjení, opouštění a kombinování motivů, mistra převleků i změn nálad a postav, také originálního tanečníka, zpěváka a muzikanta. Jeho parketou se stala volná improvizace. V pořadech doslova dělal, cokoliv ho napadlo.
„Z mého pohledu byl nejdivočejší pořad ten, kde jsme říkali anekdoty v původním znění. Vždycky jsme přemluvili nějakého cizince, Švéda, Mongola, Číňana, ten nám natočil tři anekdoty ve svém jazyce. S Radomilem Uhlířem jsme dostávali záchvaty smíchu,“ říká Dušek. „Ty překlady totiž vymýšlel Uhlíř.“
„Robert Nebřenský zase volal na ústav, že tu máme cizince, který mluví nesrozumitelným jazykem. A znalci z lingvistického ústavu se s ním pokoušeli navázat kontakt. Samozřejmě to byl vymyšlený jazyk,“ usmívá se Dušek.
Hervertovi
Jedním z nejstarších dochovaných pořadů pozdějšího týmu Rádia Mama na vlnách Československého rozhlasu bylo Mikrofórum z listopadu 1991, do kterého Jaroslav Dušek pozval rodinu Hervertových.
Čtěte také
„Byla to náhoda, šli jsme s Dušanem Všelichou po chodbě rozhlasu, došli k recepci, a tam se nějaký pán velmi hlasitě čehosi dožadoval. Okamžitě nám bylo jasné, že toho člověka si pozveme do vysílání. Přišel i s celou rodinou,“ vzpomíná Dušek.
Ani ne hodinový pořad s Hervertovými byl dnes těžko uvěřitelnou „jízdou“, která se občas dotýkala hranic toho, co je ještě v rozhlasu vůbec možné, jakkoliv 90. léta tyto hranice výrazně posunula.
Prokoukli to?
Jaroslav Dušek se později zapojil do mnoha pořadů, které v týmu Rádia Mama vznikly: předpůlnoční kontaktní pořad pro posluchače Držíte nám palce nebo parodický pořad Za mozkem, který originálním a pro Duška typickým způsobem parodoval dobové publicistické pořady s využitím experimentálních zvukových efektů. Nebo legendární pořad telefonických mystifikací Přepadení.
Čtěte také
„Jakmile jsme řekli, že peníze nejsou problém, tak druhá strana začala reagovat vstřícně,“ říká Dušek. „Těch lidí, kterým jsme volali, nám nebylo líto. My jsme totiž, alespoň se domnívám, vždy stavěli ten žert tak, aby mohli prokouknout, že se jedná o nesmysl.“
A vzpomíná: „Jiří Macháček volal do velké firmy, že jejich účet se přesouvá do jiné banky, a ředitel podniku se rozčiloval, že to není možné. A Macháček mu řekl, že ten převod stál firmu desetinu jejich konta.“
„Stavěli jsme ten vtip a doufali, že ti pronikavější posluchači, generální ředitelé nebo advokáti a tak budou mít tolik fištrónu, že o našich návrzích zapochybují. Protože ty návrhy byly mnohdy velice bizarní,“ popisuje a zdůrazňuje, že Rádio Mama odvysílalo jen ty mystifikace, ke kterým dostalo od účastníků souhlas.
„Někdy se lidé snažili nám pomoct. Jednou jsme žádali vybrousit kontaktní čočku pro koně, který je dobrý skokan, ale je krátkozraký a leká se překážek. A oni nám opravdu nabídli, že ji vyrobí,“ uvádí Dušek a přidává další příklad:
Čtěte také
„Volali jsme do hotelu, že tu máme kamaráda Eskymáka, který potřebuje ubytovat i s tulením mládětem, jestli to jde. S technickým ředitelem hotelu jsme řešili teplotu v pokoji, on říkal, že pod 15 stupňů Celsia to nedostane, a opravdu nám to tulení mládě povolil. Ale už nám nedovolil vzít s sebou tři ryby.“
Dušek vzpomíná, že si někdy sami nebyli jistí, jestli lidé jejich humor chápou a jestli se k němu přidali. „Poptávali jsme pohřeb pro parašutistu shozem z letadla. Pohřebnímu ústavu jsme řekli, že letadlem naletíme nad hřbitov a na padáku spustíme rakev. A paní nám řekla, že to ne, že se to rozprskne. Ale hodit urnu s popelem, to by šlo.“
Z experimentu do mainstreamu
Desítky těchto pořadů se dochovaly v rozhlasovém archivu dodnes a Český rozhlas Plus je v rámci Léta s Rádiem Mama odvysílá každý všední den po 21. hodině.
Čtěte také
Právě účinkování v rozhlasových pořadech bylo pro Duška pomyslným odrazovým můstkem pro filmové role, které později přišly. Jak v rozhovoru pro Český rozhlas Plus uvedl televizní moderátor a vysokoškolský pedagog Václav Moravec, Dušek se tak z klubových, artových scén rychle dostal mezi mainstreamové umělce. Svým osobitým způsobem ale mainstream proměňoval, kultivoval a přinášel do něho nová témata.
Pojetím autorského divadla Duška výrazně ovlivnil Ivan Vyskočil, jemuž pár let asistoval na lidové konzervatoři. Sám pak otevřenou dramatickou tvorbu učil na Ježkově konzervatoři, příležitostně také na FAMU, DAMU, JAMU a dalších školách. Širokou popularitu mu přinesly komediální role ve filmech Jana Hřebejka Pelíšky, Musíme si pomáhat a Pupendo.
Poslechněte si celý rozhovor s Jaroslavem Duškem, ve kterém vzpomíná na svoji éru v Rádiu Mama.
Nejposlouchanější
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
