Pokorný vzpomíná na Kočičkovou a Láfku: Satira má smysl vedle zpravodajství, politiku to polidšťuje
Vedle seriózního zpravodajství slýchávali na počátku nultých let posluchači Radiožurnálu i politickou satiru. Dvojice vystupující pod pseudonymy Ester Kočičková a Olaf Lávka skrze mystifikace pravidelně glosovala aktuální dění. „Byl jsem bytostně přesvědčený, že něco jako politická satira má právě na zpravodajské stanici smysl,“ popisuje pro Český rozhlas Plus moderátor Jan Pokorný, tehdejší mediální manažer.
„Když odezněly první dva díly, tak se samozřejmě hned rozkřiklo, že je tady něco nového, netradičního. A bojovalo se o to, jak lidem říct, že je to legrace. Já jsem tvrdil: Nijak, to prostě nemůžeme říct,“ vzpomíná Pokorný.
Čtěte také
Nedělní poledne se tehdy na televizních obrazovkách zpravidla neslo v duchu politických debat, na Radiožurnálu, vlajkové stanici Českého rozhlasu, ale patřilo pět let politické satiře.
V pořadu Ptá se Ester Kočičková/Olaf Lávka
„Že kdybychom si v kontrastu k tomu hlavnímu, vážnému zpravodajství – zpravodajství zpravidla ověřeného ze dvou nezávislých zdrojů – jednou za týden dali něco úsměvného, mystifikačního, co by vypadalo jako pravda, ale přitom by to pravda nebyla, tak by to bylo velmi úlevné,“ přibližuje.
Ester Kočičková už několik let předtím v rozhlase působila, byla součástí redakce mystifikačního Rádia Mama. Olaf Lávka je přezdívka divadelníka a politika Oldřicha Kužílka (STAN, kandiduje do sněmovních voleb), který mimo jiné prosadil takzvaný zákon o svobodném přístupu k informacím.
„Se svou politickou zkušeností a znalostí kuloárů občas přinášel Olaf Lávka témata, která vypadala reálněji než realita,“ dodává Pokorný.
Nejdřív satira, potom prezident
„Ministerstvo zdravotnictví varuje, kouření tohoto pořadu vážně porušuje zdravý názor,“ zaznívalo během satirického vysílání jako připomínka toho, že se nejedná o zpravodajství, ale o zábavu.
Čtěte také
„Absurdita toho všeho byla občas ještě nasvícená tím, že někdy vyšla neděle na prvního ledna. A my jsme programové změny neudělali, takže na Nový rok ve 12.30 šli Olaf s Ester a ve 13.00 projev prezidenta republiky,“ popisuje s úsměvem Pokorný.
Bavila ho právě kombinace s realitou, kterou vysílání na zpravodajské stanici Českého rozhlasu vytvářelo. Politická satira se ovšem s nástupem videa i internetu změnila a mediální manažeři se dnes k podobným formátům spíše nevrací.
„Tvůrci si myslí, že je to bázlivostí mediálních manažerů. Já myslím, že něco takového není – že i ti politici, k nímž je to namířeno, pokud je to politická satira, tak se tam někdy v důsledku i rádi vidí, že si z nich někdo dělá legraci,“ zamýšlí se Pokorný. „Myslím, že to politiku i v jistém slova smyslu, byť to zní sebebizarněji, polidšťuje.“
Čtěte také
I proto by dnes satiru v rozhlasovém vysílání přivítal, byť ne nutně v takové podobě, jako tomu bylo na začátku tisíciletí za Olafa Lávky a Ester Kočičkové.
„Ano, mohli bychom resuscitovat dvojici Olaf Lávka – ten by měl určitě radost – Ester Kočičková. Ale myslím, že vstupovat do téže řeky po tolika letech není správné, protože i ten žánr se vyvinul,“ poukazuje Pokorný a na závěr dodává:
„Potřebujeme k tomu tvůrce, potřebujeme vědět, jestli by fungovalo něco tak jednoduchého, jako je mystifikace ala Radio Limonádový JOE, ale Ptá se Ester Kočičková, Olaf Lávka nebo jakými prostředky se to dá dělat. Protože někteří youtubeři nebo influenceři to dělají velmi dobře.“
Poslechněte si celý rozhovor.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka

Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.


