Podílelo se Československo na Norimberském procesu? Určitě, dokonce zásadně, odpovídá historik

Byla to válka vyhlazovací – ničila a likvidovala samotné základy lidské civilizace. I proto bylo nezbytné potrestat viníky zodpovědné za devalvaci lidských životů.

Vítězné mocnosti protihitlerovské koalice – USA, Velká Británie, Sovětský svaz a Francie – byly klíčovými aktéry i v poválečném období. A zásadním způsobem do celého dění vstoupilo i Československo, které zastupoval obdivuhodný právník Bohuslav Ečer (1893–1954).

Ečerem psané právní principy v oblasti mezinárodního práva jsou používány dodnes. Taky to byl „lovec nacistů“ a mezi jeho „úlovky“ patřil třeba K. H. Frank – kat českého národa.

Norimberský proces

Historik Vojtěch Kyncl, host pořadu Jak to bylo doopravdy, proces popisuje: „Mezinárodní vojenský tribunál zasedal v Norimberku od 20. listopadu 1945 do 1. října 1946. Jeho úkolem bylo veřejně odsoudit nacistické zločince, kteří nesli vinu na zločinech nacistického režimu v době míru i v době války.“

Potrestání válečných zločinců bylo připravováno delší dobu. „V říjnu 1942 Roosevelt trestní procesy plánoval. Ve stejné době přišel i Sovětský svaz s myšlenkou mezinárodního soudu. Po konferenci v Teheránu (říjen 1943) byla zřízena komise pro stíhání válečných zločinců a její konečnou podobu pak stanovila londýnská dohoda z 8. srpna 1945.“

Členem této komise se stal brněnský právník Bohuslav Ečer. Československý justiční generál a profesor mezinárodního práva, který už v říjnu 1938 zpracoval materiál, který definoval, že Adolf Hitler obsazením pohraničí nedodržel mnichovskou dohodu. A že sledoval cíle ryze vojenské.

Za této války nebyli lidé pouze vražděni za domnělé činy proti nacismu. Taky byli degradováni na úroveň nikoliv jen zvířete, nýbrž hmyzu.
právník Bohuslav Ečer o 2. světové válce

Ečer a H. K. Frank

Válečné roky sám strávil v exilu – působil ve Francii a v Londýně, kde pracoval pro exilového ministra spravedlnosti Jaroslava Stránského. Ten o něm, a jeho angažmá v komisi, řekl: „Ečerův vliv byl pronikavý, naprosto neúměrný naší mocenské pozici malého národa a exulantské vlády. Bez diplomatických fines, silou své přípravy a argumentace, získal si v krátké době v komisi rozhodující autoritu.“

Čtěte také

Norimberský proces: Ve smyslu obžaloby se necítím vinen. Plnil jsem rozkazy

Ečerovo úsilí o právní kodifikaci šlo ruku v ruce s výslechy nacistů, jako byl Ribbentrop a také úsilím přivést nacisty na útěku před soud. Takový byl i příběh, když před soud v obnoveném Československu dostal K. H. Franka. toho pak odsoudili a popravili.

Bohuslav Ečer taky řídil činnost pátracích a vyšetřovacích skupin v Německu, které hledaly zločince, ale také vyřizovaly žádosti o jejich vydání. V rámci norimberského procesu byl předsedou československé delegace ale také jakýmsi zpravodajem Československého rozhlasu. Reportoval totiž o soudním jednání ve vysílání.

„Myslím, že nikdy se nebudeme moci odvděčit generálu Ečerovi za dílo, které pro národ vykonal,“ řekla o něm jeho tehdejší sekretářka Miluše Kašlíková. Po ukončení soudu v Norimbersku, kdy jich z 22 obžalovaných bylo devět popraveno, nám zůstaly v platnosti i Ečerovy definice mezinárodního práva. Dodnes jsou součástí takzvaných Ženevských dohod.

Novému režimu se nehodil

Generál Ečer pak ještě působí u dalších soudních tribunálů s nacisty, a to až do roku 1949, kdy se vrátil domů. Stát se mu „odvděčil“, ale jinak než by si zasloužil. Po únoru 48 už tady vládli komunisté a těm se uznávaný generál a právník „nehodil“. „Komunisté se Ečera ani nepokoušeli získat na svou stranu, protože dával opakovaně najevo nesouhlas s děním v Československu,“ doplňuje historik Kyncl. 

Norimberský proces - obžalovaní|foto: National Archives and Records Administration

Ečerovým působištěm se stala brněnská právnická fakulta, kde přednášel mezinárodní právo. V roce 1953 byla ale fakulta zrušena a tak šel Ečer raději do důchodu. Přednášet už totiž nemohl. Jak uvádí publicista Stanislav Motl ve své knize Oběti a vrazi: „Československý lovec nacistů cítí, že pomyslná smyčka kolem něho a jeho rodiny se čím dál více utahuje.“

Generál Ečer byl v hledáčku Státní bezpečnosti a před zatčením ho „zachránila jen vlastní smrt“ (1954). Zemřel jen jediný den před plánovaným dnem zatčení. Měl totiž být obžalován v jednom z politicky vykonstruovaných procesů zaměřených na bývalé brněnské sociální demokraty. Tak alespoň potrestali jeho rodinu.  

Ečerův odkaz 

Otázkou pořadu Jak to bylo doopravdy, jestli Československo nezasáhlo významně do Norimberského procesu a host pořadu historik dr. Vojtěch Kyncl na ni odpovídá: „Zasáhlo, Československo se zásadně podílelo na vytvoření právních definic, které vedly k trestnímu stíhání nacistických válečných zločinců po roce 1945. Taky dodnes tvoří základní pilíře mezinárodního práva a trestních stíhání pachatelů všech válečných konfliktů na celém světě.“

Celý pořad Ivany Chmel Denčevové si poslechněte v audiozáznamu.