Podílelo se Československo na Norimberském procesu? Určitě, dokonce zásadně, odpovídá historik

7. prosinec 2020

Hrůzy 2. světové války byly do té doby nevídanými, překročily všechny do té doby známé válečné konflikty na zemi.

Účinkuje: historička Vojtěch Kyncl
Připravila: Ivana Chmel Denčevová
Režie: Michal Bureš

Byla to válka vyhlazovací – ničila a likvidovala samotné základy lidské civilizace. I proto bylo nezbytné potrestat viníky zodpovědné za devalvaci lidských životů.

Vítězné mocnosti protihitlerovské koalice – USA, Velká Británie, Sovětský svaz a Francie – byly klíčovými aktéry i v poválečném období. A zásadním způsobem do celého dění vstoupilo i Československo, které zastupoval obdivuhodný právník Bohuslav Ečer (1893–1954).

Ečerem psané právní principy v oblasti mezinárodního práva jsou používány dodnes. Taky to byl „lovec nacistů“ a mezi jeho „úlovky“ patřil třeba K. H. Frank – kat českého národa.

Norimberský proces

Historik Vojtěch Kyncl, host pořadu Jak to bylo doopravdy, proces popisuje: „Mezinárodní vojenský tribunál zasedal v Norimberku od 20. listopadu 1945 do 1. října 1946. Jeho úkolem bylo veřejně odsoudit nacistické zločince, kteří nesli vinu na zločinech nacistického režimu v době míru i v době války.“

Potrestání válečných zločinců bylo připravováno delší dobu. „V říjnu 1942 Roosevelt trestní procesy plánoval. Ve stejné době přišel i Sovětský svaz s myšlenkou mezinárodního soudu. Po konferenci v Teheránu (říjen 1943) byla zřízena komise pro stíhání válečných zločinců a její konečnou podobu pak stanovila londýnská dohoda z 8. srpna 1945.“

Členem této komise se stal brněnský právník Bohuslav Ečer. Československý justiční generál a profesor mezinárodního práva, který už v říjnu 1938 zpracoval materiál, který definoval, že Adolf Hitler obsazením pohraničí nedodržel mnichovskou dohodu. A že sledoval cíle ryze vojenské.

Za této války nebyli lidé pouze vražděni za domnělé činy proti nacismu. Taky byli degradováni na úroveň nikoliv jen zvířete, nýbrž hmyzu.
právník Bohuslav Ečer o 2. světové válce

Ečer a H. K. Frank

Válečné roky sám strávil v exilu – působil ve Francii a v Londýně, kde pracoval pro exilového ministra spravedlnosti Jaroslava Stránského. Ten o něm, a jeho angažmá v komisi, řekl: „Ečerův vliv byl pronikavý, naprosto neúměrný naší mocenské pozici malého národa a exulantské vlády. Bez diplomatických fines, silou své přípravy a argumentace, získal si v krátké době v komisi rozhodující autoritu.“

Čtěte také

Ečerovo úsilí o právní kodifikaci šlo ruku v ruce s výslechy nacistů, jako byl Ribbentrop a také úsilím přivést nacisty na útěku před soud. Takový byl i příběh, když před soud v obnoveném Československu dostal K. H. Franka. toho pak odsoudili a popravili.

Bohuslav Ečer taky řídil činnost pátracích a vyšetřovacích skupin v Německu, které hledaly zločince, ale také vyřizovaly žádosti o jejich vydání. V rámci norimberského procesu byl předsedou československé delegace ale také jakýmsi zpravodajem Československého rozhlasu. Reportoval totiž o soudním jednání ve vysílání.

„Myslím, že nikdy se nebudeme moci odvděčit generálu Ečerovi za dílo, které pro národ vykonal,“ řekla o něm jeho tehdejší sekretářka Miluše Kašlíková. Po ukončení soudu v Norimbersku, kdy jich z 22 obžalovaných bylo devět popraveno, nám zůstaly v platnosti i Ečerovy definice mezinárodního práva. Dodnes jsou součástí takzvaných Ženevských dohod.

Novému režimu se nehodil

Generál Ečer pak ještě působí u dalších soudních tribunálů s nacisty, a to až do roku 1949, kdy se vrátil domů. Stát se mu „odvděčil“, ale jinak než by si zasloužil. Po únoru 48 už tady vládli komunisté a těm se uznávaný generál a právník „nehodil“. „Komunisté se Ečera ani nepokoušeli získat na svou stranu, protože dával opakovaně najevo nesouhlas s děním v Československu,“ doplňuje historik Kyncl. 

Norimberský proces - obžalovaní

Ečerovým působištěm se stala brněnská právnická fakulta, kde přednášel mezinárodní právo. V roce 1953 byla ale fakulta zrušena a tak šel Ečer raději do důchodu. Přednášet už totiž nemohl. Jak uvádí publicista Stanislav Motl ve své knize Oběti a vrazi: „Československý lovec nacistů cítí, že pomyslná smyčka kolem něho a jeho rodiny se čím dál více utahuje.“

Generál Ečer byl v hledáčku Státní bezpečnosti a před zatčením ho „zachránila jen vlastní smrt“ (1954). Zemřel jen jediný den před plánovaným dnem zatčení. Měl totiž být obžalován v jednom z politicky vykonstruovaných procesů zaměřených na bývalé brněnské sociální demokraty. Tak alespoň potrestali jeho rodinu.  

Ečerův odkaz 

Otázkou pořadu Jak to bylo doopravdy, jestli Československo nezasáhlo významně do Norimberského procesu a host pořadu historik dr. Vojtěch Kyncl na ni odpovídá: „Zasáhlo, Československo se zásadně podílelo na vytvoření právních definic, které vedly k trestnímu stíhání nacistických válečných zločinců po roce 1945. Taky dodnes tvoří základní pilíře mezinárodního práva a trestních stíhání pachatelů všech válečných konfliktů na celém světě.“

Celý pořad Ivany Chmel Denčevové si poslechněte v audiozáznamu.

Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.