Podaří se zachránit severní bílé nosorožce? Vědci se snaží o umělé oplodnění
O záchranu severních bílých nosorožců se snaží i Češi. Poslední tři takzvaní nosorožci Cottonovi žijí v keňské rezervaci Ol Pejeta. Ve volné přírodě se tato dvoutunová zvířata už nejsou schopna sama rozmnožovat. Pomoci by mohlo, stejně jako u lidí, umělé oplodnění.
Doslova před vyhynutím je nosorožec Cottonův, v zajetí přežívají už jen poslední tři zvířata. Množení mimo volnou přírodu je pro tyto velké savce problém, přesný důvod vědci neznají – podle Richarda Policha z České zemědělské univerzity je to možná tím, že v zajetí se chovají pouze úzké skupiny nosorožců.
Jiří Hrubý pracuje jako kurátor nosorožců v Zoo Dvůr Králové, kde je kolem dvaceti nosorožců. I když se jich přímo nebojí, říká, že je potřeba zachovat určitý respekt, protože neopatrnost při práci s velkými zvířaty může stát i život.
Jak se dorozumívají nosorožci?
Český vědec Richard Polich se rozhodl zkoumat komunikaci těchto velkých zvířat a zjistil, že nosorožci jsou sociálnější tvorové, než by se mohlo zdát. Třeba komunikace nosorožčí samice s mládětem zní trochu jako dětský nářek.
Jednotlivá zvířata od sebe rozezná a každé má také svoji povahu. „Každé zvíře má svoji hru těla, a když ji dokážete číst, víte, co vám říká.“ Asi málokdo by čekal, že nosorožci milují třeba drbání – můžete je drbat hodiny a hodiny a nikdy je to nepřestane bavit, popisuje své zkušenosti Hrubý.
Největší nepřítel – pytlák
I vzhledem ke svým tělesným rozměrům nemají nosorožci prakticky žádného přirozeného nepřítele. Největším nebezpečím jsou tak pro ně lidé – pytláci, kteří je vybíjejí pro jejich rohy. Právě těm se přisuzují zázračné účinky, přitom je tvoří obyčejná rohovina.
„Uměle se zvýšila poptávka, protože se vytvořila nová pověra, že prášek z rohů nosorožců pomůže proti rakovině. Teď je katastrofická situace, přitom ještě před několika lety byla stabilizovaná. Teď je to válka,“ říká Polich. Snaha chránit nosorožce vede třeba k tomu, že jim chovatelé rohy sami řežou.
Pomůže umělé oplodnění?
O záchranu severních bílých nosorožců se dlouhá léta snaží královédvorská zoo. Poslední tři zvířata, která dnes žijí v africké rezervaci Ol Pejeta, tam zoologická zahrada dovezla v roce 2009.
„Dvě se narodila v zoologické zahradě – jedna samice v roce 1989, ta tu pak měla ještě dceru, která se narodila v roce 2000. To je vlastně poslední známý nosorožec tuponosý severní, který se na planetě Zemi narodil,“ vypočítává Jan Stejskal, vedoucí zahraničních programů Zoo Dvůr Králové.
Kromě samce, který v roce 2014 uhynul přirozenou smrtí, byl součástí transportu do Ol Pejety i samec Súdán. Ten byl součástí odchytu v Jižním Súdánu a v Zoo Dvůr Králové přežil vybití svého vlastního druhu. Pomoci k záchraně severních bílých nosorožců by mohlo vytvoření nové metody umělé reprodukce, která spočívá ve vytvoření embrya v laboratoři.
Jak je reálné, že se dvoutunové býložravce podaří zachránit? Poslechněte si celý pořad Zaostřeno >>Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
