Pod pravěkými mohylami se zachovala původní půda, zjišťujeme z ní tehdejší výnosy, říká archeolog o výzkumu pod Řípem

A z úrodnosti se vědci dozví to, jak výnosné bylo pěstování různých plodin. „Výnosnost odhadujeme na základě vlastních pokusů s pěstováním plodin, které se tady v eneolitu vyskytovaly. Jsou to třeba pšenice jednozrnky a dvouzrnky,“ přibližuje Hejcman.

Čtěte také

Keramika je pravěký kalendář. Učím počítač poznat z vykopaných střepů styly, říká archeoinformatik

Eneolit je pozdní doba kamenná, česky také doby měděná.

„Na našem území je vymezeno lety asi 4500 až 2200 před Kristem. V té době dochází k výrazným proměnám lidské společnosti. Mění se způsob zemědělství, obhospodařování polností, rituální svět, zkrátka celý způsob života,“ vysvětluje v pořadu Leonardo Plus archeolog Petr Krištuf ze Západočeské univerzity v Plzni.

Mohyly mimo sídliště

Všechny lidské aktivity do půdy přináší různé prvky, nastiňuje Hejcman, co vědce zajímá: „Zajímavý je fosfor, protože je většinou půdě imobilní, nevyplavuje se. Když člověk někde sídlí, tak nanáší organickou hmotu do lokality, a to třeba ze dřeva na otop, z krmiva pro dobytek, jídla pro sebe. A to všechno je spojeno s akumulací fosforu, který tam zůstává po tisíce let.“

Čtěte také

Fosfor pro ohniště, draslík a vápník pro hroby. Archeologové rekonstruují rituální krajinu pod Řípem

„Podle fosforu poznáme třeba lokalitu, kde byla pravěká osada. Zjistíme tak její rozsah,“ zdůrazňuje.

Z analýzy fosforu v půdě se dá poznat i to, kde stály pravěké mohyly: jestli v osídlené oblasti, nebo mimo osady.

„Můžeme díky tomu třeba potvrdit teorii, že mohyly stály stranou, aby nadneseně řečeno nebožtíci nestrašili živé lidi. Z našich analýz na Podřipsku se ukazuje, že mohyly opravdu stály mimo sídlištní areály,“ prozrazuje Hejcman, co se vědci zatím dozvěděli z výzkumu chemického složení půdy u hory Říp.

Zajímá je také vnitřní obsah jedné z nejzachovalejších eneolitických mohyl v Čechách. 

Poslechněte si celé Leonardo Plus.