Keramika je pravěký kalendář. Učím počítač poznat z vykopaných střepů styly, říká archeoinformatik
Archeologie stále častěji spoléhá na moderní technologie nejen při terénních pracích, ale také při zpracování výsledků výzkumu. Archeoinformatik Peter Demján z Archeologického ústavu Akademie věd vysvětluje, že při zkoumání minulosti lze využít unikátního laserového profilovače na digitální kreslení pravěké keramiky: „Jde o optický přístroj. Kreslení keramiky je totiž velmi důležitou složkou archeologického bádání, tím se to dokumentuje.“
Pravěkou keramiku nachází archeologové často, nejvíce v podobě střepů. Pro odborníky nesou mnoho informací, například i v tradičních kresbách, které vědci skenují a evidují v počítači.
Čtěte také
„S kolegou jsem vymysleli způsob, jak to celé urychlit a ruční kreslení přeskočit. K tomu slouží náš profilovač, který na střep promítá laserový paprsek. Ten se snímá kamerou, čímž se sejme profil střepu. A software pak sestaví sám kresbu,“ vysvětluje Demján.
„Výhodou této metody je, že k takto zpracovanému zlomku keramiky pomocí umělé inteligence můžerme hledat podobné kusy už zanesené v databázi. Hlavní využití je pro potřeby chronologie – protože keramika byla spotřební materiál, muselo se jí dělat hodně a rychle. Byla proto hodně standardizovaná.“
Způsob i styl keramiky se dědily a vyvíjely. A já se snažím naučit počítač, aby tyto stylistické změny poznal.
Peter Demján
Už v mladší době kamenné si každá domácnost vyrobila keramiku sama. „Způsob i styl keramiky se dědily a vyvíjely. A já se snažím naučit počítač, aby tyto stylistické změny poznal a na jejich základě pak určil časové řady. Keramika je pro nás takový pravěký kalendář.“
Revoluční metoda radiouhlíkového datování
Archeoinformatik Demján pracuje také na metodě, která pomáhá urychlit metodu radiouhlíkového datování. „Říká se tomu také cyklotron, což je přístroj, který bombarduje zkoumaný vzorek paprskem částic. Ty získají vysokou rychlost v urychlovači a ze vzorku vyrážejí jednotlivé atomy.“
Čtěte také
„Detektor pak tyto atomy zachytává. Je to rychlejší a přesnější než konvenční metoda chemická, protože skutečně počítáte jednotlivé atomy. Také nám stačí i menší množství uhlíku ze vzorku.“
Tento urychlovač už je postavený a je prvním svého druhu v Čechách. „Z hlediska archeologického poznání půjde o revoluční věc, protože najednou budeme mít obrovské množství dat, které nám poví zase o něco víc o tom, jak u nás minulost vypadala.“
Laserový profilovač v Pompejích
O laserový profilovač je zájem i v zahraničí, už se prodalo třicet kusů. „Software tohoto přístroje v sobě zahrnuje i databázi vhodnou pro zápis různých dat a dá se také snadno propojovat s dalšími databázemi.“
Čtěte také
„Takže možná bude po Evropě víc výzkumů. Náš přístroj například začali používat v Pompejích. Jednou by mohla vzniknout obrovská databáze keramiky. Pak budeme na celoevropské úrovni spolupracovat a to nás zase ještě posune dál v poznání minulosti,“ očekává archeoinformatik Peter Demján.
Jakou roli měly ženy v pravěkých sídlištích? Jak se na člověku zřejmě podepsal usedlý životní styl spojený se zemědělstvím? Poslechněte si celé Studio Leonardo.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
