Počítání gólů

Ostrava, která dvě kola před koncem ligy získala rozhodující body, vděčí za mistrovský titul především ligovému podzimu, kdy ještě favoritem nebyla. Určitě pak není náhodou, že fotbalová Sparta střídala skvělé momenty v Lize mistrů, kde proti silným soupeřům mohla jenom příjemně překvapit, s matnými výkony v domácí lize, kde mohli dobrým výsledkem překvapit její soupeři. Mít silného soupeře je zkrátka výzva k tom, aby člověk mobilizoval své síly, nic nenechal náhodě, popral se o výsledek. Nejinak tomu bude v případě naší soutěže, kterou povedeme v prostředí Evropské unie. Jsme na startu jako ti slabší, a také to o sobě víme.

V březnu na otázku společnosti STEM, zda jsme na vstup do EU dobře připraveni, řeklo sedm lidí z deseti, že určitě anebo spíše nikoli. Tím ale není řečeno, že nemůžeme udělat dobrý výsledek. Jsme si zkrátka vědomi, že můžeme jenom překvapit. A jde o to, chtít. Co je ale nejdůležitější - šťastnou shodou okolností žijeme v té části světa, kde se bojuje, ale neválčí. Počítáme góly, nikoli padlé. Čemu vděčíme za to, že se můžeme věnovat statistikám, jako je kanadské bodování našich hokejistů na mistrovství světa či statistikám fotbalové soutěže, zatímco z jiných koutů světa slyšíme o statistikách obětí hladu, epidemií a válek? Asi bychom neměli mít za samozřejmé, že je dnešní Evropa ušetřena vlivu nenávistných ideologií a fanatických vůdců a zvolila soutěžení, při kterém podmínkou vítězství není likvidace soupeře. Statisticky vzato jsme svědky a účastníky zázraku.