Kdy vyrazili Češi poprvé do Chorvatska a kdy do hor? Jan Pezda: Zrod moderního turismu
Kdy si Češi oblíbili hrady a místa spjatá s národní identitou? Proč máme potřebu cestovat? A opravdu chceme poznávat svět mimo domov? Historik Jan Pezda vysvětluje, jak se v 18. století zrodil turismus, jakými proměnami prošel a co se přes veškerý technologický a společenský pokrok vůbec nezměnilo.
Turismus je v lidských dějinách poměrně novým vynálezem, v plné síle nastupuje až v 19. století jako produkt moderní epochy. Cestováním si turista potvrzuje představu o civilizačním pokroku, ať už míří do rozvinutých západních metropolí, nebo – v jeho očích – do zaostalých koutů planety.
Jak ukazuje kniha Slunce, voda, vzduch, turismus není nic samozřejmého. Obdiv k horám či moři, vzrušení, hledání odpočinku nebo nebezpečí, přesvědčení o léčivých účincích lázeňské vody, tomu všemu nás naučila kultura.
Jedním z příkladů, u něhož se historik Pezda pozastavuje, jsou Krkonoše. Ty se staly kolbištěm národů, Čechů a Němců. Oba národy si v minulosti Krkonoše přivlastnily a autor popisuje to, jak propadly novému trendu, náročnému výšlapu pro výšlap sám.
Čtěte také
Pezda zkoumá také fenomén lázní, o kterých Giacomo Casanova prohlásil, že koupele jsou většinou jen záminkou pro obchod, intriky, hazard, sex a špionáž.
Všímá si ale také, že dnes žijeme v éře postturismu, zasíťováni na instagramu či TikToku, a jako turistům lapeným globálním overturismem nám všechna místa splývají „v jednu soutvarou kaluž“.
Kniha se objevila v širší nominaci na cenu NF IOCB Tech Litera za naučnou literaturu v roce 2026.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
