Píše paranoia dějiny? Historie světa pohledem psychoanalytika Zoji
„Lidský rozum se musí sklonit před vyššími silami. Všemohoucnost není lidská.“ Tato provokativní teze uvádí knihu italského psychoanalytika Luigiho Zoji nazvanou Paranoia. Šílenství, které píše dějiny. Publikace o šesti stech stranách v dlouhém historickém exkurzu, který začíná u antických archetypálních vzorců a pokračuje přes středověk, kolonizaci a dějiny 20. století, definuje problém paranoického chování.
Podle Zoji vše začíná u individuálních projevů přímo v rodině nebo na pracovišti. Jde o chování, kdy jedinec není schopen přijmout odpovědnost a vinu za své poklesky a neúspěchy svaluje na ostatní.
Paranoia, pro niž existuje české slovo stihomam, má ještě další projevy. V zásadě se jedná o nepřijetí reality, o chorobný stav nedůvěry v ostatní.
Čtěte také
Vytváření bludných představ ale může snadno z individuální roviny přerůst do společenské. V tomto případě jsou její projevy daleko závažnější a mohou vést až k agresivnímu chování a manipulaci s davy.
Stačí poukázat na paranoická běsnění během židovských pogromů, na Hitlerovu manipulaci s davy, na Stalinův stihomam o komplotu buržoazie a o existenci vnitřního nepřítele. Tyto nákazy za sebou zanechaly desítky milionů mrtvých.
Agrese zůstane agresí
Psychická infekce mas je popsána v práci mnoha filozofů i analytiků. Luigi Zoja se odvolává na svého učitele Karla Gustava Junga i na svá studia na Jungově institutu v Curychu. Pro jeho profesní formování byla naprosto zásadní.
Čtěte také
Nabízí se otázka: existuje terapie na tento problém? Vidíme ho přece v přímém přenosu, když posloucháme paranoické argumenty kremelských vůdců, proč měla být agresivně napadena Ukrajina.
Luigi Zoja tvrdí, že neexistují jednoduchá řešení, protože realita tvořená lidmi je složitá. Přesně tak by k ní mělo být i přistupováno – komplexně. To ale také znamená, že agrese zůstane vždy agresí. Je třeba zůstat pevně v realitě.
Přijmout odpovědnost
Zoja také ve shodě s dalšími odborníky nabízí protilátku proti cílenému šíření dezinformací. Je to soustavné vzdělávání a výchova k sebereflexi.
Je třeba přijmout osobní odpovědnost a konfrontovat se s obtížnými obrazy svého vnitřního světa, čelit životu v první osobě.
V pořadu Ex libris, který připravila Michaela Krčmová, zazní nejen citace z knihy Paranoia. Šílenství, které píše dějiny v podání Ivo Theimera a ukázky z rozhovoru s autorem knihy Luigim Zojou.
Související
-
„Ten, který rozděluje.“ Jak vypadalo prezidentské období Donalda Trumpa?
Donald Trump přivedl USA až na pokraj destrukce NATO, odmítl uznat výsledek voleb v roce 2020 a pokusil se o puč. Nejen o tom je kniha Ten, který rozděluje (The Divider).
-
Jak nacisté překrucovali českou historii. Plány popisuje historik Němec v knize Odcizené dějiny
Okupace českých zemí neměla ve svém důsledky vést jenom k fyzickému vysídlení Čechů. Nacisté potřebovali i přepsat a vymazat české dějiny.
-
Ve 30. letech se Rusové cizincům vyhýbali. Báli se čistek, píše Maclean v knize Výpravy na Východ
Britský voják a diplomat Fitzroy Maclean (1911–1996) zanechává barvité a informačně bohaté svědectví ze svých diplomatických misí.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
