Mika Waltari: Válka o pravdu – Pravda o Estonsku, Lotyšsku a Litvě
Reportáž slavného finského spisovatele Mika Waltariho popisuje připojení tří baltských států k Sovětskému svazu. Autor v ní zachycuje a komentuje události mezi podzimem 1939 a počátkem roku 1941. Kniha vyšla původně ve Švédsku na jaře roku 1941 a autor byl v tomto vydání kryt pseudonymem. Po válce, kdy se Finsko nacházelo v sovětské mocenské sféře, byla kniha zakázána a znovu byla vydána až v roce 2008, a to již pod Waltariho jménem. (Repríza, premiéra zazněla v září 2022.)
Reportáž je postavena na dobových materiálech, tedy na sovětské propagandistické produkci, svědectvích uprchlíků a kusých zprávách, které z postupně stále více izolovaného Pobaltí docházely. Citovány jsou rozličné politické projevy i anekdoty a příběhy ilustrující postupné ovládnutí Litvy, Lotyšska a Estonska Sověty.
Čtěte také
„(Waltari) líčí to, čemu dnes říkáme hybridní válka – podvratnou činnost sovětských agentů, propagandu využívající naivity levicových intelektuálů a dělníků toužících po lepších životních podmínkách, provokace, výhrůžky, sliby, hledání záminek k útoku. Tentýž scénář, jaký měl Sovětský svaz připravený i pro Finsko,“ píše ve své předmluvě ke knize Markéta Hejkalová.
„Napsal pravdu o Estonsku, Lotyšsku a Litvě pro finské čtenáře, aby vyvrátil poslední zbytky iluzí, že pokud by Finsko v roce 1939 přistoupilo na rozumné a přiměřené sovětské požadavky, mohlo by se zimní válce se všemi ztrátami a neblahými důsledky vyhnout,“ pokračuje Hejkalová.
Propagandistické zprávy vs. švédský tisk
Waltari pak ve své předmluvě popisuje dva zdroje informací tehdejší široké veřejnosti. „Na jedné straně propagandistické zprávy, jak ony tři národy postupně splývají v jeden celek, v jasné sluneční záři otce národů Stalina, které se čas od času objevují v sovětském rozhlase a v tisku.“
Čtěte také
„Na druhé straně například švédský tisk občas zveřejňuje zprávy o teroru, útlaku a zbídačení, ale i ty někdy připadají kritickému čtenáři značně nadsazené. Finský tisk nepřináší z baltských zemí jiné zprávy než ty, které vydává oficiální tisková agentura Sovětského svazu.“
Ve Waltariho reportáži nejsou například vůbec zachyceny masové deportace občanů pobaltských států do Sovětského svazu, protože byly zahájeny až těsně po vydání jeho knihy.
Území tří baltských zemí získalo carské Rusko postupně při své mocenské expanzi v průběhu 18. století. Waltari popisuje následující složité období a poukazuje na kontinuitu carského a bolševického přístupu.
Poslechněte si celé Ex libris v audiozáznamu.
Související
-
Proslavil ho Egypťan Sinuhet, v Egyptě však Waltari nikdy nebyl
26. srpna uplyne 40 let od Waltariho smrti, a tak pozvala Alena Blažejovská znalkyni finské literatury a překladatelku Markétu Hejkalovou k rozhovoru.
-
Fin Mika Waltari o Praze moc hezky nepíše, jeho překladatelka...
Kolik knížek finského spisovatele Miky Waltariho Markéta Hejkalová přeložila? „To musím spočítat. První byl román Plavovláska, další byl Temný anděl, pak byl patnác...
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
