Jak nacisté překrucovali českou historii. Plány popisuje historik Němec v knize Odcizené dějiny

„Lidé, kterým jsou vnuceny cizí představy o společně sdílené minulosti, si mají uvědomit, že jsou jinými, než si dosud mysleli, ale jako fyzické organismy mají žít,“ upozorňuje historik ve své knize Odcizené dějiny, kterou vydala Matice moravská.

„Cílem této násilně asimilační politiky by tedy bylo odcizit členy určitého společenství jejich minulosti a získat je na svou stranu – stranu moci,“ pokračuje Němec s tím, že zájmem takového uchvatitele dějin by bylo, aby v konkrétním uzurpovaném prostoru udržel klid a vyvolal co nejméně chaosu.

Čtěte také

Protektorát a čeští autoři aneb Národní literatura v době, která národu nepřála

Takový byl přístup a cíl německých okupantů. Ale přesvědčit český národ, že všechno takzvaně jinak, nebylo snadné. Někteří domácí jim šli naproti – politická reprezentace, která se pokoušela reinterpretovat vznik a význam první republiky, i někteří publicisté a historici.

K dějinám českých zemí se s oblibou vyjadřoval například tajemník Úřadu říšského protektora Karl Hermann Frank. Přednesl na toto téma řadu přednášek a napsal také publikaci Čechy a Morava v Říši. V ní tvrdil, že české země historicky náleží k Říši a vždy, když se od ní odklonily, to s nimi špatně dopadlo.

Do historických výkladů se následně pouštěl i zastupující říšský protektor Reinhard Heydrich, který v protektorátu působil od podzimu roku 1941. České dějiny sice neznal zdaleka tak dobře jako Frank, tím spíš je ale překrucoval podle potřeby.

Využití Heydricha i svatého Václava

Využít svatého Václava pro německou propagandu. I to byl jeden z úkolů, který dostal říšský propagandistický aparát. Českého světce chtěli nacisté představit jako vzor správného jednání a zdůraznit, že se kníže podrobil německému panovníkovi. 

S tím souvisel i ceremoniál, při kterém prezident Emil Hácha předal Heydrichovi klíče ke komoře s korunovačními klenoty.

Propaganda využila i dvouleté výročí od smrti Heydricha. 

„K. H. Frank, tehdy již v postavení německého státního ministra, založil 4. června 1944, právě v den druhého výročí Heydrichovy smrti, protektorátní vyznamenání Čestný štít Protektorátu Čechy a Morava se svatováclavskou orlicí,“ píše Němec. 

Čtěte také

Kdyby Heydrich mohl další tři roky vraždit, obětí bychom se nedopočítali, obhajuje smysl útoku na říšského protektora historik Stehlík

Čestný štít byl určený pro obyvatele protektorátu, kteří aktivně přispěli k začlenění českého národa do velkoněmecké říše. Prvními laureáty se stali 17. června 1944 členové protektorátní vlády.

„Při slavnostní ceremonii se k nim Frank obrátil s proslovem, který ukazuje, že symbolické vyzdvižení Heydrichovy osobnosti do jedné významové roviny s prezidentem Háchou a se svatým Václavem se stalo nezbytným prvkem ideologické konstrukce říšské loajality posledních dvou let protektorátu,“ doplňuje Němec.

Už na konci roku 1942 působila v Praze Říšská nadace Reinharda Heydricha pro vědecká bádání v Praze. Také ta chtěla ovládnout duchovní a vědecký prostor v protektorát a proslula především rasovými výzkumy.

V nadaci působili historici, kteří měli za úkol předložit nový výklad českých dějin. Do do konce války se jim to však nepodařilo.

Jaký byl jejich pohled na historický původ Čechů? A jak Němci zasahovali do výuky na českých základních a středních školách? Poslechněte si celý pořad Ex libris, který pro vás připravila Veronika Kindlová.