Pilulky na covid jsou nadějí pro chudé státy. I když se musí podat rychle po prvních příznacích

V listopadu vznikla v boji proti covidu-19 nová fronta – pilulky. Britské regulační orgány schválily experimentální lék molnupiravir amerického výrobce Merck. Poprvé byl tak proti covidu povolen slibný lék.

Čtěte také

Migrény a silnější krvácení. Vakcína od Pfizeru možná přeci jen ovlivňuje menstruaci

Molnupiravir je však na rozdíl od stávajících vakcín určený k léčbě infikovaných osob, nikoli k prevenci nákazy. Podle společnosti Merck pilulka snižuje počet hospitalizací a úmrtí téměř o polovinu u rizikových dospělých, u nichž byl diagnostikován mírný až středně těžký průběh nemoci. Pilulka ale nenahrazuje nutnost nechat se očkovat.

I tak by ale tento lék mohl mít obrovský potenciál v boji proti pandemii. Pilulky se užívají, vyrábějí i skladují snadněji než injekční vakcíny, a jsou proto užitečné zejména v chudších zemích se slabší infrastrukturou a omezenými dodávkami vakcín.

Někteří odborníci naznačují, že odmítání očkování může souviset i se strachem z jehel. Trpí jím až čtvrtina dospělých a třetina dětí.

Nejspíš také budou u pacientů na celém světě oblíbenější než jiné způsoby léčby – jako třeba monoklonální protilátky, které se používají ve Spojených státech a vyžadují složité a často nákladné injekční infuze.

V boji proti koronaviru by mohly být výhody tabletek ještě větší. Všechny běžně používané vakcíny vyžadují injekci a někteří odborníci naznačují, že odmítání očkování může souviset i se strachem z jehel. Trpí jím až čtvrtina dospělých a třetina dětí.

K masové výrobě je daleko 

Pilulku proti covidu vyvíjejí i další firmy. Izraelská společnost Oramed nedávno oznámila, že získala souhlas jihoafrické vlády k provedení klinických zkoušek speciálních kapslí v její zemi, a další izraelská firma MicVax dostala na vývoj vakcinační tabletky finanční prostředky z Norska.

Čtěte také

Petr Koubský o odmítačích očkování: Ne všichni berou ohled na ostatní, to se musí brát jako fakt

Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) probíhají v současnosti klinické zkoušky čtyř orálních vakcín. Dalších osm firem vyvíjí vakcínu v nosním spreji, jenž by podle některých vědců mohl být ještě účinnější a snadněji použitelný.

Pilulky proti covidu by byly nejužitečnější v rozvojových zemích. Většinou je možné je snadno přepravovat i skladovat. Odlehčily by tlak na zdravotnictví, který často vede k nadměrnému množství mrtvých, a omezily by poptávku po nedostatkových plicních ventilátorech.

Pilulky proti covidu by byly nejužitečnější v rozvojových zemích. Většinou je možné je snadno přepravovat i skladovat.

Firma Merck je navíc prvním výrobcem léku proti covidu, který se dohodl s neziskovou organizací na sdílení licence s výrobci v chudších zemích.

Čtěte také

Tableta proti covidu. Evropská agentura prověřuje molnupiravir, lék prý snižuje riziko úmrtí o půlku

Samotné pilulky však pandemii zřejmě neukončí. I kdyby se ukázalo, že jsou účinné, orálně podávané vakcíny mají daleko k masové výrobě.

A molnupiravir má také omezené použití – má se začít brát do pěti dnů od prvních příznaků nemoci, což je dost krátká doba zejména v zemích s menšími zásobami testů. I tak je ale pilulka rozhodně dalším cenným nástrojem boje proti pandemii, uzavírá deník Washington Post.

Poslechněte si celý Svět ve 20 minutách, připravila ho Gita Zbavitelová.

Dozvíte se, proč migrační krize na polských hranicích přijde vhod vládnoucím konzervativcům. Jak se Evropa zbavuje populistických vůdců? Proč Rusko začalo najednou bojovat proti klimatickým změnám? A uslyšíte, že konflikt v Etiopii se nebezpečně stupňuje.