Petr si zaslouží, že jeho obrázek letěl do vesmíru, říká Jiří Brady, který s ním byl až do konce

Petr Ginz
Petr Ginz

Z kosmodromu Bajkonur večer odstartovala kosmická loď Sojuz s tříčlennou americko-ruskou posádkou. Astronaut Andrew Feustel má u sebe stejně jako při předchozích výpravách předmět spojený s Českem. Tentokrát je to kopie dvou obrázků z časopisu Vedem, který vydávali chlapci v židovském ghettu vytvořeném nacisty za druhé světové války v Terezíně.

Autorem kreseb byl Petr Ginz, čtrnáctiletý chlapec z Prahy, kterého zavraždili nacisté v koncentračním táboře. Na jedné je jeho představa pohledu na Zemi z povrchu Měsíce. Druhé dílo je kopií titulní stránky časopisu Vedem s obrázkem startující rakety.

Na Petra Ginze zavzpomínal v rozhovoru s Liborem Dvořákem pamětník tehdejších událostí Jiří Brady: „Myslím, že si to Petr opravdu zaslouží, protože to byl neobyčejně nadaný chlapec, a ten nám změnil v Terezíně život.“

Kresba Petra Ginze

„My jsme žili ve škole v jednom pokoji, kluci se prali a byla tam děsně špatná nálada, protože nás bylo 40 zhýčkaných kluků na pokoji. Měli jsme to štěstí, že profesor Eisinger se stal naším vychovatel a řekl, že si uděláme samosprávu. Tak jsme se rozhodli, kdo půjde pro jídlo a kdo bude uklízet a Peter se rozhodl, že bychom měli psát časopis,“ vypráví Brady.

Časopis Vedem se podle jeho slov stal životem chlapců z ghetta. Psali do něj básničky a popisovali i život v Terezíně. Vždycky v pátek časopis četli a byla to pro ně oslava. Jiří Brady byl s Petrem Ginzem až do poslední chvíle, než šel v Osvětimi na smrt.

„Šlo nás 2000 mužů na práci. Měl jsem to štěstí, že nás vězni vytlačili z vagonu a mně někdo řekl, abych, když půjdu k tomu, kdo rozhodoval o životě, tak jsem přišel před Mengeleho a řekl jsem, že jsem zdravý. To mě dalo na jednu stranu a Petr a Hanuš Bek šli na druhou. V tu chvíli jsem myslel, že jsem udělal chybu. My jsme byli silná skupina, oni slabá, a jak se ukázalo, my jsme šli na práci a oni do plynu,“ vzpomíná Brady.